sobota 28. srpna 2010

Jeremy Narby: Kosmický had


Dokud mám trochu času, tak budu psát recenze, co to jen půjde. Tuhle knížku jsem přečetl na doporučení z diskuze zde na blogu. Dílko je to pozoruhodné a po jeho přečtení mám chuť si po návratu do Brazílie koupit místo kombíka nějakého pořádného teréňáka a vyrazit mezi indiány do Amazonie, přestože mě nikdy nezajímal ani indiánský sentiment, natož pak auta.

Ayahuaska & Tabák vs. Život & DNA. Tak by se dala shrnout knížka Kosmický had. Jestli si myslíte, že jde o další esoterický blábol (a obal knihy by tomu mohl napovídat), tak jste mimo, přestože sám autor na tuhle možnost pokorně a z vědecké poctivosti upozorňuje.

Autor je antropolog a jak říká, antropologie pozvolna opouští vědu a stává se z ní jakési vyprávění a v podobném duchu sepsal i knihu. Přestože celá kniha je popis jisté hypotézy, jde zároveň o autobiografické vyprávění bez zbytečných odboček. Odbočky ze života autora jsou jen načtrnuty, odborné odbočky jsou shrnuty v druhé půlce knihy (aby nerušily plynulost vyprávění).

Výsledkem je velmi snadno čitelný text a jaká je to změna například oproti textům McKenny, který se zabývá podobnými věcmi, anebo koneckonců i oproti tomuhle blogu. Je to zkrátka čistý tok myšlenek, něco jako produkuje Smrtibrácha.

K tématu knihy:

Motiv hada, často dvojitého, se často zjevuje i po požití amazonského halucinačního nápoje ayahuasky nebo kouření silného tabáku. Kupodivu se tento mýtus, podobně jako jiné mýty, vyskytuje i v jiných kulturách. Na tuto synchronicitu mýtů upozorňuje již Campbell a vysvětluje to tím, že mýty jsou projekce mozku a mozek lidí je v zásadě stejný.

Narbyho vysvětlení synchronicity je trochu jiné. V dvojitém hadovi vidí dvoušroubovici DNA. Sám život a vědomí má být obsažen spíše v DNA než v živých bytostech nebo rostlinách. Vědomí je pak rozprostřeno jaksi napříč - mimo naše ega. Tato myšlenka je samozřejmě pro nás těžko přijatelná, neboť mimo ego nedokážeme uvažovat. Vědomí ztotožnujeme s já a možná pak maximálně připouštíme existenci jiného vědomí někde vně nás.

Jak říká Narby - DNA je všude na světě stejná, má 64 znaků, včteně interpunkcí a kóduje 20 slov = aminokyselin, ze kterých je složeno vše živé na zeměkouli. Sama je sdělením, chcete-li bohem. Strašně zajímavá je interpretace odpadní DNA. Je známo, že informaci nese v DNA pouze z 3%. Zbytek jsou dlouhé sekvence znaků jako ...ACACACACACA..., které evidentně informaci nenesou a není známo, proč jsou v DNA obsaženy, když by bylo možno je kódovat energeticky úsporněji jako 1000000x(ACA). Proč je to tak důležité? Protože současná věda a Darwinismus tvrdí, že vše se děje efektivně, tj. s nejmenší energetickou náročností. A co je náročnější... naťukat milionkrát ACA do klávesnice, nebo napsat 1000000x(ACA)?

Darwinismus se s tímto problémem /a nejen s ním/ dostává do slepé uličky. Neumí spolehlivě vysvětlit existenci pavího peří, protože ohromná péra páva znevýhodňují v přežití a přesto je vytváří a čím větší péra vytváří, tím je "lepší". Odpadní DNA je něco jako ta paví péra, alepsoň dne Narbyho.

Odpadní DNA existuje proto, aby dokázala transportovat informaci - je to komunikační prostředek (znovu a znovu připomenu Learyho láska je komunikace). Díváme se na ní navíc přiliš úzce - myslíme, že s ní neumíme komunikovat napřímo; neumíme ji číst. DNA ale nemusí být kódována pouze enzymy a buňkami (nebo v poslední době i primitivně počítači). Je možné DNA vidět přímo, proniknout do jejího kódu. Stačí si rozostřit vědomí a naladit se na vlnu DNA. Primitivní kultury to umí, ale umí to i vědci a každý vědecký objev má na začátku právě toto rozostření. DNA i podle vědců prý vysílá své fotony ve zvláštních zářivých barvách. Nepřekvapuje, že jsou to právě TY barvy, co září na plakátcích na psy-trance parties. Mimochodem ty barvy jsou emitovány lasery. Laser je světlo chycené do krystalické mřížky, zesílené a vypuštěné. Ony ACACACACA sekvence v odpadní DNA jsou podle Narbyho právě krystalem! Nejhorší na tom všem je, že mám pocit, že tuhle informaci dávno vím z LSD a houbových sedánků a jen jsem ji zapomněl.

DNA je něco jako (krystalická) dodávka naložená knihami. Je blbost říkat, že jsou to jen knihy, protože jen ty mají informaci a je blbost říkat, že je to jen dodávka. Je to prostě dodávka plná knih.

Uvedená hypotéza má samozřejmě plno konsekvencí. Je možné zjistit "intuicí", co je dobré k jídlu v pralese, kde nic neznáme. Je možné, aby se život během krátkého období vyvinul do podoby, jakou známe teď a pak stamiliony let stagnoval. Je možné fungovat na jemnější bázi než jen omyl-smrt; správná cesta-čekání na omyl a snaha o zanechání potomstva.

K pochopení knihy je třeba následující (citace): Vidíme, co věříme, že vidíme - a ne obráceně. K tomu, abychom mohli vidět něco jiného, je občas zapotřebí změnit to, čemu věříme.


Zajímavé jsou také autorovy závěry ohledně apriornosti vědy. Zpochybňuje jak antropologii jako vědeckou disciplínu, tak i biologii, alespoň takovou, co předstírá odpovědi na otázky, o kterých neví nic. Argumenty pro zpochybnění obou jsou stejné, jako mé argumenty proti neoklasické ekonomii. Jako bychom měli co do činění s interdisciplinární vědeckou krizí - takovou, která se pouze zavinuje sama do sebe v tautologii.

A přesto bych vědu nezatracoval a autor má vědu taky rád, přestože po napsání této knihy již nikdy seriozně brán nebude. Navzdory všem škarohlídům je kniha psána s mnohem větší vědeckou poctivostí, než skripta plná hieroglyfů. Řekl bych, že je psána úplně novou beletristickou formou a to tak čitelnou, že si ji prostě musíte přečíst. Nezabere to bez poznámek více než pár hodin a dozvíte se v ní více, než v téhle recenzi.

5 komentářů:

  1. Zrovna se chystám přečíst Graham Hancock - Supernatural- Meetings With the Ancient Teachers of Mankind. Autor se často odkazuje na tuto knížku.

    OdpovědětSmazat
  2. Nevim proc, ale uz par dni na tebe myslim. Dost. Jako bych byla v nejakym. Ja nevim...gelu zabalena. Chodim v tom prusvitnym obalu, co se obcas duhove zablysti a jsem nejak izolovana. Mam kolem sebe ted tolik muzu! Dela mi to hrozne dobre. Ale jsem nejak mimo ne. Posloucham tohle a citim te tady. Posledni tri ctyri dny.

    http://www.youtube.com/watch?v=3IBlz1_J-rY

    Mej se nadherne. *

    OdpovědětSmazat
  3. Právě jsem ho dočet. Skvělý. Prosím o upozornění na další knížky i třeba bez recenzí. Zatím jsem tu zaregistroval a přečet: Campbell , Ryan , Narby , Castaneda , Leary. Z toho všeho mi nesedí akorát Castaneda. Zdroj, Had a Mýty mi mění život. Pro pobavení: Skončil jsem před dvaceti lety s Dostojevským téměř bez pokračování. Patřím taky kromě toho do La T specifikovaný skupiny blbů, protože neumim napoprvé ani zařadit komentář. I když se tomu můžete gebit něco se mi děje a líbí se mi to. Rád to tu čtu.

    Jestli to dost nevyznělo jako poděkování tak to tak vyznít mělo.

    OdpovědětSmazat
  4. Kuva zas ten koment se neodeslal.

    Mam radost, nove prispevky se objevi mozna az z Brazil, i kdyz je v hlave mam a jeden by se sem hodil (tj recenze) na nasledujici tema.

    Ten Castaneda byl samozrejme lhar, ale co byl (taky) Leary: pozer, Rand dopsala knihu na drogach a myslim dost nicila lidi kolem sebe, Campbell zase zil v poklidu univerzity cely zivot, aby ji pak jemne kritizoval pred smrti. Podobne jako ambasador z Brazil, ktery ted v duchodu nadava na zkorumpovany system, kteryho byl cely zivot soucasti a jak rika "udelal z nej horsiho cloveka". A kdyz nekam jede, tak stejne jde na recepci a nesedne si na lavicku v parku jen tak.

    Do kazdy lodky trochu tece, jak rika Franta, ale ono to treba nebude tak moc naskodu. Kdyz s tim nic neudelame, tak je dobry to pro zacatek aspon prijmout. Nerikam se na vse vybodnout.

    OdpovědětSmazat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.