úterý 8. února 2011

My dinner with Andre

André se jmenoval ten týpek z Capoiery, co jsem ho potkal před dvěma lety v Pernambucu. Ale s ním jsem již nepovečeřel a vlastně o to ani nestojím, především proto, že tenhle film by ho k smrti nudil. Za tenhle film vděčíme opět T., k stažení je na torrentech a je to bomba.

Komu se líbil Waking life, tak bude nadšen (nejsem si jist, zda v tomhle filmu není použita sekvence z WF - jsem zvědav, jestli tohle bude Smrtibráchu taky iritovat a pokud ne, tak v čem je teda rozdíl). Kdo zná Before sunset a Before sunrise (o kterých snad taky napíšu), tak ví, kterým směrem se tenhle film ubírá. Oproti Before sunset a sunrise je to ale ještě minimalističtější [žádné procházky po Evropě natož sex - prostě scéna z jedné hospody] a nahuštěnější, nebo přesněji řečeno, jde jen o jednu otázku, jedno téma, které graduje od začátku do konce skoro podle divadelního mustru.

O co jde... dva chlapíci od divadla (herci hrají sami sebe, ale to se dočtete jinde a vlastně to není zajímavé) se po letech sejdou na zpočátku rozpačité večeři. Rozpaky - vtáhnutí do děje - gradace - volba. Jeden z nich procestoval svět naplněn mystickými zážitky i prázdnem, aby to největší prázdno našel v naší civilzaci a narušil spokojeně-nespokojeně-šedivý život toho druhého, který nakonec, vtažen do děje, vytáhne postmoderní ahydovskou obranu, na kterou pořád narážím: "přiznat vše, abych se nemusel měnit".

Na filmu jsou perfektně zahraná gesta; prázdnost společnosti je podpořená formálností restaurace apod. Vymakané do detailu, tak jak to má být - prostě ústřední téma jede, ale postranní témata, jako vztah těch dvou chlapů, číšník, cesta městem, vnitřní dialog, jsou vlastně tím stejným jako ústřední téma, takže všechno perfektně zapadá, asi jako když vám někdo něco vysvětlí, pak sám předvede a pak to nechá ještě zkusit vás. Proto ten filozofický a kecací film drží člověka v ději. Je pomalejší než dnešní klipová kultura - je čas probrat co je třeba ze všech stran.

Nemůžu uvést lepší nebo jiný důvod pro emigraci, než to, co říká ve filmu ten jeden protagonista. Kdo neemigroval, vnitřně vůči společnosti, může sice vše vidět, ale to je tak všechno. Hraje stále tutéž hru, která ho ničí. Na druhou stranu logický krok k vnitřní emigraci, kdy se svět rozpadne a není čeho se držet a co předstírat, je emigrace vnější.

Ve filmu je příliš mnoho věcí, abych si je po dvou hodinách pamatoval, ale je tam zajímavá věc jmenovitě pro Mordemyho a snad i Alexe. Je to to, čím jsem se tu párkrát zabýval na blogu. Je popsána past, kdy mluvit a jednat pravdivě je k ničemu, protože právě ta pravda nás přesvědčí o tom, že svět je hnusné místo, kde nemá smysl nic dělat. Je k ničemu lakovat svět na růžovo v tendenčních divadelních hrách a tv seriálech, ale stejně tak je k ničemu zobrazovat realitu, o které všichni vědí a snaží se před ní uniknout, podobně jako nemá smysl nadávat nebo cokoliv vytýkat puberťákovi, přestože právě něco naprosto "podělává". Potřebujeme prostě tu třetí cestu - nesmí lhát a nesmí paralyzovat. To není kompromis mezi lží a pravdou, to je nutnost, aby se člověk hnul z místa. (Pozn. L.T.: + nikdo by tuším neměl být tak pyšný, aby si byl jist neomylností své pravdy, přestože ji poctivě testuje světem.) Film nastiňuje cestu v podobě "kapes lidství, které uchovají světlo" v nastávající době temna, protože "poslední okamžik lidské historie, kdy na světě nebyli roboti, byla 60. léta".

Je tam mnohem víc věcí. Například i můj vnitřní dialog, zda vůbec má smysl něco dělat, když stačí "jen tak odosobněně být" bez ambicí a potřeb po zenbuddhistickém způsobu. Tuším, že jsem ten stav měl* a přesto jsem se ho vzdal, pořídil si ženskou, začal vydělávat prachy, emigroval do tramtárie. Proč to všechno? Potřebuje člověk opravdu něco tvořit (ve smyslu, zasadit strom, postavit dům...) nebo je na něj zážitek přítomnosti příliš silný, což jsou dvě možná vysvětlení z filmu. Nebo snad má člověk ukázat ten zážitek ostatním? Nepamatuju se. Dokonce ani nevím, jestli nelžu sám sobě a ve skutečnosti jsem "to bytí" neměl.  Nedozvím se to dokud toho opět nedosáhnu. V průběhu sledování filmu jsem "tomu" byl blízko.

Šílené je, že ten film je 30 let starý. Za 30 let jsme jen došli o pár pater níže ve stupiditě a temnotě, jinak se nezměnilo v podstatě nic.

*(Symbolem toho uklidňujícího bytí je pro mě zimní brněnský bazén na Kraví hoře s pachem chlóru a nerez ocelovými stěnami.)

PS. Po shlédnutí filmu jsme se rozhodli udělat v přízemí takové minikino s projektorem na stropě. Dlouhá úzká místnost s mnoha okny, co vypadají jako filmová políčka, kde je v noci černočerná tma až na světýlka v dálce pod kopcem, k tomu přímo vybízí. Že mě to nenapadlo dřív!

22 komentářů:

  1. Moc se toho nezměnilo a šílené je, že snad všichni si myslí, kolik se toho změnilo. Když jeden lidi poslouchá, došel by pomalu k názoru, že lidé před sto lety si pomalu mysleli, že Země je placatá a neznali příbor.
    Na film se podivam, na tvoje recenze dám.

    OdpovědětSmazat
  2. Po zpetnem precteni clanku si uvedomuju, ze jsem taky pekne nekonzistentni. Stezuju si na prilisnou osobnost blogu a pak tady primo oslovuju lidi (=manipulace vtazeni ctenare do deje a eventualne do komentaru). To je ale ta zalezitost z blogu. Mam snad "lhat" a nezminit, kdyz me napadne neco, co se vztahuje ke starsi diskuzi na blogu nebo s tim clovekem, kvuli tomu, aby se ten clovek dale citil zcela nezavazan a "jen tak" si mohl potichu cist blog?

    Omlouvam se, musim to vic promyslet.

    OdpovědětSmazat
  3. Hm, chápu, ale mě se líbí, jak tenhle blog děláš. Nějaký to pošťouchnutí, že někoho zmíníš, to oživí a každej ať se s tim naučí vyrovnávat. Je to v zájmu každýho, když jde o ty manipulace :)

    OdpovědětSmazat
  4. Co se tyce problemu osobnosti blogu tak konkretne tvuj filmovy vkus o tobe vypovida strasne moc. Ja jsem si na Pocatku nebo Waking Life dobre uletel a myslim si, ze to nejdulezitejsi sdeleni tohoto typu filmu je bez predchozi psychedelicke zkusenosti pro "civilisty" dost tezko uchopitelne nebo uvedomitelne. Na tento kousek se tim padem dost tesim a diky, ze jen tak davas takova skvela doporuceni. Ver tomu, ze efekt motylich kridel funguje.

    OdpovědětSmazat
  5. Je tam jedna zajimava vec, nevim, jestli se na ni ptat nebo ne. Pockam tak tyden a pak to nadhodim, abych nesugeroval svuj nazor.

    Je to jak WL, ale jedna scena, co tam ma 5 minut roztazena do dvou hodin. S tim, ze v WL ty sceny byly jakoby "ploche"; co scena to jedna myslenka nebo nalada. Da se rict, co jedna WL scena, to jeden byte informace. Dinner je lidstejsi, je to takovy analog. Takze WL je CD a Dinner je gramofonova deska. Ten film dokonce i vypada tak, ze by tam nekde v koute mohl stat stary gramofon. K cemuz me napada...

    Jelikoz dinner with andre je proste organictejsi a lidstejsi a nelze tam vyndat ty jednotlivy info (pripomina to memento). Prislo mi to trochu jako hologram (nebo fraktal), to me napadlo behem sledovani filmu - hologram chapu, ze v kazdem kousku je nejak ulozen celek, takze i kdyz se v kazdym kousku svym zpusobem ten film opakuje, dohromady to tvori silenj zazitek.

    Tyhle fraktaly-hologramy jsou podle me hrozne dulezity, protoze kdyz neco takovyho vidime, tak si rikame "to je ono". At uz je to dobre oblecena holka, co ma treba vychytany detaily, kdy vse "ladi", tzn. detaily i celek jsou bud o tom stejnem, nebo variaci na nejake tema. Nebo to muze byt party na Ozore, kde proste je vse prizpusobeno funkcnosti kmene [nejvic se mi libi, kdyz jsou veci rizeny prave funkcnosti - proto mam rad funkcionalismus atd].

    Komercni sracky nejsou strasny kvuli tomu, ze jde o penize, ale proto, ze postradaji tenhle holograficko-fraktaloidni prvek. Stodolni neladi. Diskoteky, kde si povloidni Michal David hraje na Itala taky neladi, kolotocar, co si hraje na aristokrata je odpornej ze stejnyho duvodu. Proste jednotlive soucasti - makro a mikro a mezi sebou navzajem jsou v nesouladu, protoze za tim vsim neni vedomi, ktere by to do souladu dalo.

    OdpovědětSmazat
  6. Zdravím do Brazílie!

    Myslím, žes v posledním odstavci (nade mnou) vystihl podstatu, jen ta myšlenka o vědomí, které by věcem a dějům dalo soulad, mi nesedí.
    Podle mého je komerce právě o co největším počtu různých impulsů, které osloví co největší počet lidí, a ne čistá linie. Čím větší soulad, tím míň lidí oslovíš, protože jen hrstka cítí, že zrovna tohle je ono, takže snížíš komerční potenciál.
    Mám za to, alespoň v rámci umění, že ani nemá za cíl nebýt sračkou. Hodnotícím kriteriem je jen zisk a všechno ostatní je mu podřízeno, v obecné rovině je tedy soulad nepřímo úměrný komerčnímu potenciálu. Až na výjimky.

    OdpovědětSmazat
  7. Ahoj El mimo.

    "Podle mého je komerce právě o co největším počtu různých impulsů, které osloví co největší počet lidí, a ne čistá linie. Čím větší soulad, tím míň lidí oslovíš, protože jen hrstka cítí, že zrovna tohle je ono, takže snížíš komerční potenciál. Mám za to, alespoň v rámci umění, že ani nemá za cíl nebýt sračkou. Hodnotícím kriteriem je jen zisk a všechno ostatní je mu podřízeno, v obecné rovině je tedy soulad nepřímo úměrný komerčnímu potenciálu."

    No s timhle samozrejme souhlasim. To je jak se komerce projevuje a co sleduje "na povrchu". Samozrejme prvoplanovej zisk jak plyne i z toho slova "komercni". Ale otazka je proc. Proc se vsichni (vcetne me vetsinu casu) zenou za ziskem tohohle primitivniho typu. A tam prave pisu o vedomi. Nemame ten pocit vedomi, kdy chapeme svet ve vetsich souvislostech a kratkodobej nebo i dlouhodobejsi zisk, ale takovej, kterej muzeme zmerit proste preferujeme pred necim, co je potencialne uzasny, ale naprosto nejisty. To neni tak, ze jsme uplne nevedomi. Vime, ze job 9 to 5 je na hovno a ze zivot lze zazivat; ale stresuje nas proste ta nejistota/davani bez toho, ze vime, ze za to neco dostaneme.

    Pritom je jasny, ze svet tak funguje. I v tech blbejch penezich nakonec ty veci, co clovek pro prachy nedela, se otoci tak, ze na nich vydela nejvic.

    Ale jak rikam, neumim to furt jak bych chtel. Treba ta pizzerie je myslena jako uceni se realii, ale i moznej privydelek a investice. S tim, ze prodavame drahou pizzu znudenym obyvatelum Ria. Mame tam veci, na kterych je nejvic marze, takze treba prodavame jen plechovky s pitim, ale ne 2litrove lahve pro rodinu, jak je tady z vykem. Neni to uplne ok. Clovek se ma ridit funkcnosti a maximalni spokojenosti celeho okoli. Ale je to tezky a tezsi, kdyz mas obchodniho partnera, kterej to tak nevidi, nebo si neni jist.

    Na druhou stranu v tom nevidim tak hroznej problem, protoze smer mam. A behem toho smeru bychom se radi alespon slusne chovali k nasim cernym zamestanancum. Jedna mlada servirka Jessica je hodne sikovna holka, co snad chce neco dokazat. Nekde nejde jit hlavou proti zdi, tak je potreba tu holistickou "nekomercnost" prosazovat tam, kde je cesta nejmensiho odporu. Nebo je to jen moje vymluva za slabost?

    S tim jsem se oklikou dostal k tvemu "Až na výjimky." Protoze jde o tyhle vyjimky. Ty vyjimky, jako jsou treba v hudbe Orbital, jsou zablesky pritomnosti, ktera ma moznost oslovit mnozstvi lidi.

    Na druhou stranu je tam skryta jakasi forma upadku. Prostoze to co se stalo se symbolem "Kafka" (myslim komercni zprofanovani cloveka, ktery stal uplne izolovan) je fakt nejaky utok dabla zpoza rohu.

    Neco podobneho jsem cetl i o Masarykovi, ktereho to ale dostalo uz za zivota.

    A koneckoncu pribeh Castanedy tipuju bude neco podobneho. Leary mi prijde, ze si ze sebe zacal delat srandu, ale taky tomu neuniknul.

    OdpovědětSmazat
  8. No, minimálně jedna jistota existuje i v případě naprosto nejistého potenciálně úžasného druhu zisku, a tou jsou obrovské ''vstupní a provozní náklady''.
    Myslím, že lidi ví, že jsou nekonzumní nadhodnoty, poznání, dobrý pocit sám ze sebe, etc., dokonce si myslím, že to chápou, ale ochromuje je vědomí, že touhle cestou by se vydali najít sebe samotné, a že všechny principy a zákony společnosti, které je od narození obklopují, jim budou k ničemu. Možná jde o strach, nebo pohodlnost. Každopádně je mnohem jednodušší fungovat ve známém prostředí s primitivním ziskem, než se prodírat junglí za chimérou osvobozujícího poznání. :)

    Napadá mě, že náboženské doktríny, které do člověka vtloukají určité způsoby chování, vlastně snímají z lidí břemeno poznávání, protože svoji pravdu jim vyjeví a navíc dávají návod (třeba Desatero), jak k té pravdě dojít. V ten okamžik je nepodstatné (mnohdy nežádoucí) a zbytečné jít cestou vlastního sebepoznání.

    A jako živočišný druh jsme sice vynalézaví, ale hlavně hrozně líní, a alternativa instantní svobody je lákavá a relativně snadná. Ale ani tady bych neviděl prapůvod, spíš jen mezník.

    Možná to jsou ale jen mý zhulenecký žvásty. Což je další faktor - halucinogenní kulturní tradice.
    Myslím, že se shodnem, že tak či onak jsou halucinogeny naprosto fascinující látky a ve své podstatě jsou jako obrovský atlas všeho. S houbičkovou tradicí bychom třeba měli jiné priority.

    Nechám si to ještě projít hlavou. Za 3 hodiny vstávám. :)

    OdpovědětSmazat
  9. Jo, souhlasim. Mozna kdyby dnesni dogmaticti ateisti vedeli, jak moc nabozenstvi ve skutecnosti funguje, tak by byli prekvapeni. V Brazilii to trochu videt jeste je.

    Jako v tvym postu to nevidim, ale zminim to. Pokud dejme tomu, nabozensky pravidla typu desatero funguji a fungovaly, tak proc se deje to co se deje, tj. jakasi pubertalni negace tech pravidel? Presto to nevnimam jako cestu zpet; spis mame odhalitdalsi zavoj, proste vesmir tak nejak jde nezadrzitelne ke svymu sjednoceni. Uz nestaci lidem to, ze to funguje, uz asi chceme vedet proc to tak funguje.

    Tady v Brazil jak je citit to "stare" co bylo v Evrope a vymizi to i zde. Proste lidi jsou v souladu s bohem a jsou dobri, nebo na to serou, jsou zli a vsichni to vedi a ti zli jsou jaksi tabuizovani.

    V Evrope uz nic takovyho neni, tam maji vsichni rovnost a pomichaly se i memy. Jsme jak Guy Pierce v tom Mementu, kdyz neco hodne moc podelame, tak jsou z toho nocni mury a zaludecni nevolnost, ale do vedomi to uz dojde zridkakdy. Na rozdil od Brazilie.

    Psychedelicka zkusenost je i to, ze se to se vsim vsudy do hlavy navali a jen zirame na to vsechno.

    Ale nejde se jen vratit k bibli, prestoze musime prestat pohrdat mytologii. O tom jsem zrovna chtel psat dalsi blogpost.

    PS. Doufam ze je to furt jeste debata a ne zhuleneckej monolog. Je tezky tomu rozumet po sobe natoz po tobe.

    Cos myslel tim "Ale ani tady bych neviděl prapůvod, spíš jen mezník. "?

    OdpovědětSmazat
  10. Čau, jasně že pořád debata. :)

    No, podle mě jsme dřív byli vybavení nějakým vyšším poznáním všichni. Byli bozi a my se s nimi uměli spojit a rozmlouvat. Pak přišly monoteismy a dogmata a už nebylo proč se s bohy spojovat a o čem rozjímat/rozmlouvat. Všechna nejistota byla nahrazena instantní pravdou. That' all. Když bylo tohle ,,vyřešený'', nastotpil konzum.

    V naší civilizaci je mezníkem křesťanství, u Číňanů je jím Mao, na Blízkém východě Islám a v Amerikách zase křesťanství.
    Jenže nemám tak rozsáhlé znalosti o všech civilizacích, abych mohl tvrdit, že za všechno můžou ad hoc vymyšlení bozi a proces odklonu od souladu nezačal už dřív něčím jiným než tvorbou bohů, do kterých jsme promítli své potřeby jistot. V hloubi si to myslím, respektive cítím, že podstata je jinde.

    Žádnýho dogmatickýho ateistu neznám. IMHO je to jen póza, víru máme každý. Jde jen o to najít ji v sobě. Jenže předpokladem je osvobození se od společensko-náboženských dogmat. Když mi pomůže být lepším člověkem a posune mě dál kostička z Lega, jaguár, měsíc, ... proč ne? Dřív to problém nebyl, pak se za podobný myšlenky upalovalo a dneska se urputně bráníme pouhé takové představě.

    Hm, ,,The Client'' je tu. Ještě se k tomu vrátím.

    OdpovědětSmazat
  11. Dělám pár dnů v týdnu u bráchy a třeba ten dnešní týpek, ten věří, že být ,,zámožný'' je nejvyšší hodnota. Určitě by sám o sobě řekl, že je ateista, ale není. Stejný je to i ve škole, kde se mi snaží vnutit mamon co by nejvyšší hodnotu. Já to vnímám jako nevyhnutelný úpadek každé civilizace, kdy jednotlivci můžou vyznávat odlišné hodnoty, ale na společnost jsou už nepřenosné.
    Ostatně, mě ani tak nevadí, že konzum je sračka a Evropa je za zenitem a jako lidstvo zřejmě časem zanikneme a nesnažíme se o vyšší poznání. Podle mého toho nelze dosáhnout plánovaně a hromadně, ale každý za sebe a po svém máme příležitost pokusit se dojít co nejdál. A téhle roztříštěnosti vidím soulad. Ne absolutní, ale poměrný, jako jin a jang.

    OdpovědětSmazat
  12. El Mimo...na druhou stranu, kde by sis opatril treba potraviny nebo knihy nebo cokoliv jinyho, co chces, v dobe, kdy to chces...kdyz ne v obchode vzniklym na zaklade konzumnich potreb spolecnosti. Je doba, kdy lidi chteji cokoliv a pokud mozno hned. A proc ty veci chces a chces mit presne ty co hledas? :-) Jo...jeste - pomerny soulad? Bud soulad je, nebo neni, ne? Nebo to chapes jakoze...percentualne? TO uz by bylo spis jako ten jin a jang... Ovsem percentualni pohled na to, jestli si rozumime nebo ne? :-) Rozumime si na osmdesat procent...je to soulad? :-) A kde uz neni?

    OdpovědětSmazat
  13. Ahoj, A.M.B. - jo, percentuálně je ten správný výraz. :) Ale nemyslím si, že 50 - 50 musí být ve všem a pro vždy správný poměr. A jak jsem psal předtím, můžeme se pokusit každý za sebe, což dle mého vylučuje i skupinovou shodu na pojmu soulad, natož celospolečenskou.
    Možná jsem natvrdlej, ale nevím, kam směřuješ tou částí o konzumu. Mě nevadí, že je takový, ostatně sám se ho účastním. Ale to mi nebrání vidět jej jako součást procesu úpadku, přestože některé jeho dílčí projevy - třeba existence knihkupectví - jsou pozitivní. Já třeba díky konzumu vidím, že jsem pokrytec a snažím se to vybalancovat jinde. Není to sice kdovíjak příjemné zjištění, ale je dobré pro člověka, protože poznání a vyrovnání se se sebou osvobozuje.

    OdpovědětSmazat
  14. Ad dogmaticti ateisti: pouzil jsem to jako terminus technicus, protoze opisovat to, co jsi rekl a s cim souhlasim, by v te vete bylo moc slozite. Samozrejme ze nikdo NENI dogmaticky ateista, za ktereho se vydava valna vetsina Cechu. I proto jsem napsal, ze tihle lidi by byli prekvapeni, kdyby vedeli jak nabozenstvi i vira skutecne funguji. Uz mam automatickej blok na tyhle s prominutim slepy dementy. Jak slysim neco o vire a berlicce, coz je to prvni, co rekne prumerny Cech pri diskuzi na dane tema, tak toho cloveka prestavam dost vnimat.

    ad "Dřív to problém nebyl, pak se za podobný myšlenky upalovalo a dneska se urputně bráníme pouhé takové představě." tohle je tak nejak nazor Toma Robbinse, kteryho mam rad, ale vlastne si timhle vubec nemuzem byt jisti. Predevsim tim, co bylo pred dobou upalovani carodejnic. Robbins rika, ze se tehdy neco zvrtlo, kdyz lidi zapudili Pana a postavili proti sobe svoje vasne v sebedestrukci. Ale treba je to cele jinak. Pro me je to otevrena otazka.

    Bublina je nesrozumitelna nebot konzum miluje. "kde by sis opatril treba potraviny nebo knihy nebo cokoliv jinyho, co chces, v dobe, kdy to chces"... jsi si jista, ze jsou to veci co opravdu chces? je adekvatni je chtit? je adekvatni se jako dospely clovek chovat tak, ze proste MUSIS neco dostat? Pokud se lidi dostanou na tuhle drahu, tak ani..kazda zeme bude jako sterilni Nemecko a stejne lidi budou cim dal vic nasrany a prazdny. Neni dulezity mit jogurt nebo knihu hned ted. Je dulezity chapat, ze kdyz neco nedostanu, tak svet nekonci. Samo prijeti te posledni vety by udelalo skutecnou revoluci a nic dalsiho delat netreba.

    Druha vec je, ze clovek v zadnym pripade nema pod kontrolou to co chce. To co chceme neni akt nasi svobodne vule (i pokud ona existuje). Je nam to vnuceno. A je nam vnuceno, ze kdyz hladovime nebo si nemuzeme cist knizku, je to spatne a pak se i spatne citime a je pachana nespravedlnost na nasich lidskych pravech. Pokud hladovime nebo nemame knizku, co ji chceme, tak je to proto, ze jsme si to blbe zaridili, ne proto ze to nekdo z vnejsku podelal.

    Souhlasim s tim, ze nema smysl hazet sutry do McDonalda a tak s nima hrat tu jejich hru, ale potraviny i knihy lze opatrovat a vyrabet skutecne i jinak nez jak se to dela dnes. V dnesni spolecnosti samozrejme nikoliv, ale chci tim rict, ze az tahle spolecnost zkolabuje, tak se bude jak zrat tak i cist, dokud tu lidi budou. Stejne jako se zralo treba za sociku, kde trh byl hodne zkrivenej. A lidem, co nechteji bojovat, a je jim fuk co jedi, se zralo lip.

    Argument "kde by sis opatril treba potraviny nebo knihy nebo cokoliv jinyho, co chces, v dobe, kdy to chces" proste uz presne popsal pred par lety Zizek ve vyroku, ze "jsme schopni si predstavit konec sveta, ale nikoliv konec kapitalizmu".

    OdpovědětSmazat
  15. El Mimo: "Napadá mě, že náboženské doktríny, které do člověka vtloukají určité způsoby chování, vlastně snímají z lidí břemeno poznávání, protože svoji pravdu jim vyjeví a navíc dávají návod (třeba Desatero), jak k té pravdě dojít. V ten okamžik je nepodstatné (mnohdy nežádoucí) a zbytečné jít cestou vlastního sebepoznání."
    "A jako živočišný druh jsme sice vynalézaví, ale hlavně hrozně líní, a alternativa instantní svobody je lákavá a relativně snadná. Ale ani tady bych neviděl prapůvod, spíš jen mezník."
    "Podle mého toho nelze dosáhnout plánovaně a hromadně, ale každý za sebe a po svém máme příležitost pokusit se dojít co nejdál. A téhle roztříštěnosti vidím soulad. Ne absolutní, ale poměrný, jako jin a jang."

    Tohle ve mně rezonuje. Jsou tu dvě zásadní polarity vývoje lidí. Kmeny jako Kogi, Inkové, Mayové, Aztékové, Hopi, Lakotové, aboriginci a spousta ddalších po celém světě, co udržují paměť a rovnováhu se světem. A civilizace, která zapomněla, aby otevřela cestu úplně jinému vývoji zkušenosti. Obojí se prolíná jako jing a jang. V našem směru zapomění kulminuje vývoj technologií i problémy plynoucí z toho, že nemáme paměť, která by nás vedla k udržování rovnováhu ve vztazích ke světu (mikro i makro). Dualita je v tomhle imho stavebním prvkem evoluce umožňujícím poznávání sebe sama (individuálně i vesmíru) na základě odlišnosti. Naše převedení paměti a živého vědomí sítě vztahů do instantní víry existuje v různé škále a umožňuje nám ji ignorovat. Tím otevírá možnost nového vývoje, i narážení hlavou do zdi, které nám připomíná, co už nevíme. Svoboda je skok do neznáma, vzdání se instantního pohodlí, něco co může udělat každý sám. A tahle cesta nás k ní vede. Nevím, co se stane, jak se změní svět, když to udělá nebo neudělá kritické množství (aspoň tuším, že na základě kritického množství se porgramuje a mění síť DNA, která tvoří tenhle svět), ale není to důležitý, spíš to odvádí pozornost od vlastního skoku do neznáma, to je jediný důležitý .. a netriviální ... vydat se na cestu a udržet si sílu, abych neuhnul až přijde moment skoku.

    OdpovědětSmazat
  16. La Tibor: "Nebo to muze byt party na Ozore, kde proste je vse prizpusobeno funkcnosti kmene [nejvic se mi libi, kdyz jsou veci rizeny prave funkcnosti - proto mam rad funkcionalismus atd]."

    Přesně, funkčnost je něco co můžeme uchopit myslí a vidět, kde jako část nebo celek fungujeme nebo nefungujeme efektivně, ve smyslu využití dostupné energie pro vývoj. Nash dokázal v ekonomické teorii her výhodnost spolupráce, analogicky k teoriím o ekonomice altruismu. Cítím to stejně, když udržuju energetický toky v rovnováze a občas když je potřeba tak někde vložím víc, a občas se to vrátí někde jinde, ne nutně vždy :) Opačná zkušenost nefunkčnosti je stejně důležitá, tím si každý v každém okamžiku vybíráme cestu.

    OdpovědětSmazat
  17. La Tibor: 'Argument "kde by sis opatril treba potraviny nebo knihy nebo cokoliv jinyho, co chces, v dobe, kdy to chces" proste uz presne popsal pred par lety Zizek ve vyroku, ze "jsme schopni si predstavit konec sveta, ale nikoliv konec kapitalizmu".'

    Analogicky Greer: " Občas mám podezření, že důvodem, proč si tolik lidí představuje apokalyptický konec průmyslového věku, je skutečnost, že obraz náhlého vyhubení je snesitelnější než zkušenost pomalého uvědomování si plného rozsahu naší kolektivní stupidity."
    http://www.blisty.cz/art/48649.html

    OdpovědětSmazat
  18. La Tibore...to, ze ty moje otazky namirene na jineho smerujes na me, me zas tak neprekvapuje. Ale myslim, ze to, ze ja jsem pohlcena konzumem je tvuj obraz me osoby a nic vic.

    Je pro me zcela predstavitelny, ze nedostanu to, co chci. Je to i casta realita mych dnu, ze nedostanu to,co chci. A nejenom v obchode. Ano, kazdej je v dnesni dobe vice ci mene konzumni. Jinak to jde velmi tezko a ja, ani pres svou velkou naklonnost k ekologii, alternativnim smerum a podobnym vecem, netouzim bydlet nekde v chalupe v horach, na samote a izolovana od vseho a vsech.

    Jsem konzumni asi tak, ze by mi fakt vadilo nemit ty vlozky, na ktery jsem zvykla, ano...vadilo, protoze krvacim tak silne, jak si to nektere zeny ani nedokazou predstavit...a prasky, na ktery jsem zvykla, ktery me zbavujou bolesti...ano, to by mi vadilo, protoze je velmi tezky a myslim ze i masochisticky se dobrovolne /nebo pod tihou okolnosti nucene, pak sadisticky/ vystavovat bolesti...ale vzdycky, kdyz prasky nebo vlozky nebyly, zase se to zaridilo jinak a bylo neco jinyho, co ty puvodni "dulezity" veci nahradilo.

    Neni pro me tezky zit bez mascarpone, ryze natural te ci one znacky, neni pro me tezky zit bez znackovych hader (ktery stejne nemam:-))), neni pro me tezky neveceret v nejlepsich restauracich, stejne v nich nevecerim. Neni pro me tezky si predstavit, ze nebudu dostavat od partneru darky, protoze ja v 95 procentech zadny darky s vyjimkou tvrdyho ptaka od partneru nedostavam...a tak podobne.

    Takze asi tak.

    Ty, kdyz jsi bydlel, kde jsi bydlel, jsi taky rad zasel do obchodu a mel vsechno honem a hned a odtud, kam chodi malo lidi, abys tak nejak nikoho moc nepotkal, protoze lidi te srali. Byl jsi konzumni? A uz nejsi? :-)

    OdpovědětSmazat
  19. A je zajimavy, ze jsem nedavno premyslela o tom, co bude, az vsechno padne. A nebude to, a to a to...a pak samozrejme nejvic v pohode budou ti, co si umeji sami udelat, vypestovat, nahradit...atd...to bez diskuse.

    DOkonce jsem si pri tom vzpomnela na tebe, jak jsi tu kdesi psal cosi, ze nekdy mozna budes pestovat pomerance atp...

    OdpovědětSmazat
  20. kto to rad tvrdo a do hlavy:
    http://www.csfd.cz/film/283148-freebie-the/

    OdpovědětSmazat
  21. A este tvrdsie...

    A este hlbsie...

    http://www.csfd.cz/film/268277-sunset-limited-the/

    OdpovědětSmazat
  22. prisla mi faktura za internet skrz tu osirknu s blackberry a skutecne to v brazilii funguje... nejlevnejsi, rychlej a nelimitovanej net lze zaridit pres blackberry jako modem

    takze budu stahovat

    OdpovědětSmazat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.