pátek 23. října 2009

Další a další psycha

Angličan jede domů. Mě plivla do obličeje jeho bytná, ale kupodivu jsem jí nic neudělal. OK... popořádku. Bude to trochu dlouhé, ale bude to klasická beznadějná story života. Strašně doufám, že se z ní budeme moct všichni poučit.

Ta paní, co u ní Angličan bydlel, mu dělala čím dál větší problémy. Jednak ho buzerovala, přicházela s obskurními nabídkami jako sex s jakýmsi teploušem a chtěla doplatky, na kterých se nedomluvili. Závěr byl takovej, že Angličan musí pryč.

Dřív stále tvrdil, že musí trpět, vydržet to a změnit ji. I když mu jak lidi z kostela, já i T. jsme říkali, že je to kravina. František tvrdí, že lidi se nikdy nezmění. Já říkám, pokud budou chtít, tak změna je možná. Tahle osoba ale v žádným přípaě změnu nechce. Je to obstarožní, tlustá, ztracená existence, co si právě vyžírá poslední lichvářský úroky od života. Na změnu je u ní prostě pozdě.

Včera mi začaly po skype přicházet zoufalé zprávy od Angličana, že ho nechce pustit ven a chce nějaké nesmyslné doplatky. Mám teď opravdu eneormní množství práce, zvlášť porušuju závazky vůči jednomu člověku, kterému se chci tímhle strašně omluvit, ale ten to vědět nebude, protože česky nemluví. Ale tohle jsem prostě opět řešit musel. Šli jsme pěšky do domu té čarodejnice.

Je to asi 4 kilometry, takže jsme cestou trhali kokosy a rozbíjeli je o kmeny /s kokosem stačí jen klepnout a můžete pít/ a povídali si. Angličan uznal, že zůstávat tam a měnit ji byla chyba. Dohodli jsme postup - on bude překládat, já budu mluvit. Požadovat se budou účty a platit se bude jen to, co přesáhne účty za minulá období. /Samozřejmě že baba účty Angličanovy ukázat nechtěla, nic navíc se nespotřebovalo - ženská jednoduše nemá peníze/.

Po příchodu do domu mě čarodejnice samozřejmě nejdřív, jako správná taktička vyrazila, že se mnou se bavit nebude. Protože ví, jak na Daqa. Po té procházce jsem ovšem věděl, že on ví, co má dělat a požadovat. Bába začínala postupně řvát. Přes plot jsem Daka zavolal a řekl mu ať si sbalí všechny věci a vypadne třeba oknem a vůbec se s ní nebaví. Jenže Daq, náš milý křesťan, si ji nechal nasáčkovat do pokoje a v nestřeženém nerozhodném okamžiku mu ta ženská sebrala notebook. A že prý volá policii.

Zavolal jsem opět Daka, ale s ním si to tam šinula i ta ženská. Něco jsem mu říkal a ona se vetřela mezi nás. Gestem jsem jí ukázal, ať se odsune dál. Nerozdýchala to a jednoduše mi přes branku plivla do obličeje.

Stárnu. Takže jsem měl amok jen 2 sekundy, za který stihla zmizet a Daq držel branku a bránil ji, protože ji zabít by opravdu nebylo optimální. Křičel, že teď přijede policie a ona udělala několik crimes a tím se to vyřeší. Uklidnil jsem se rychle, to je pro mě doufám pozitivní změna. Říkám mu OK. Teď půjdu pryč a ty to s nima vyřešíš, podáš trestní oznámení. Vše podle plánu. Daq říká OK. Pak, protože už spotřeboval peníze na tenhle měsíc, co mu dávám, mě požádal o další, protože co když ta ženská ukáže účty, tak je přeci bude muset zaplatit, že. A tady jsem udělal asi jedinou chybu. Peníze jsem mu dal. I když bylo jasné, že žádné účty nemá, poněvadž by je dávno ukázala.

Odešel jsem za T., která opodál uklízela náš předchozí dům a to hlavně proto, že už jsem přetáhl turistická víza a s policajty bych se radši nebavil, i když to není problém, podnikatelská víza jsou na cestě a i po deportaci ze země se na ně dá bez problému vstoupit zpět.

Asi za 2 hodiny jedu zpět a co nevidím. Daq kráčí po ulici se všemi věcmi. Měl jsem opravdovou radost, že vše vyřešil, ale při prvním pohledu do jeho tváře vidím, že vše ok není. Policie nepřijela a baba ho ukecala, že musí ven. Daqovi to bylo nepříjemné, takže prostě vyměkl. Neudělal nic. Zaplatil jí všechno, co chtěla /tvrdí aby ochránil mě a T./ a odešel.

Přátelé, tohle je na mě moc. Angličana mám rád jako příbuzného, ale tohle prostě nejde. Nemůžete nechat někomu příbuznému naplivat do ksichtu, nemůžete být slabí, nemůžete se bát a postavit si víru na tom strachu. Víra i víra v Boha je fajn. Pokud ale touhle vírou omluvíte své slabosti i sliby, pokud přenášíte břímě svého života na někoho jiného, je to prostě nefér. Já jsem ztratil další den života - a proč vlastně?

Během zběsilé jízdy na kole, kdyz jsem čarodejnici za přihlížení vesničanů strhnul ceduli z vrat, jsem došel k tomu, tomu jedinému, k čemu se dalo. Angličan musí domů, tohle prostě nevyšlo. Snažil jsem se ho něco naučit ohledně vydělávání peněz a základ má dobrý. Ale snažil jsem se mu říct něco o světě a on to prostě odmítá akceptovat. V tom, co jsem popsal, se to projevilo úplně jasně a já nemůžu být takovej debil, co se snaží změnit někoho, kdo vlastně nechce. Tím bych jen popřel sám sebe a rady ohledně toho, jak se má chovat ke světu i té ženské. Je to prostě to poslední, co mu můžu dát. Letenku do pryč.

Celé to ještě pokračuje, ale už je to moc dlouhý a celý mě to dost bolí, takže příště. Teď mám plno práce s papírováním. Rád bych si třeba koupil židli, protože doma žádnou nemám a ukrutně mě bolí záda.

17 komentářů:

  1. Ja jsem se kdysy taky snazil nejaky lidi zmenit, ale jak rikas pokud ten clovek sam nechce tak to nema smysl. Clovek se muze zmenit jen sam kvuli sobe, ne kvuli nekomu. Tak to proste nefunguje. Stejne jako se clovek nemuze prinutit nekoho nebo neco milovat. Cili nechapu moc smysl toho co ses snazil delat kdyz specielne ty dobre vis jak to funguje..

    OdpovědětSmazat
  2. No vetsina lidi neni tak zretelnej pripad jako ta babizna. Hodne lidi by se rado zmenilo, resp. nalezlo svy stesti, ale chteli by to prilis levne. Pravda je takova, ze je potreba obetovat uplne vsechno, co stoji v ceste. A tohle je neco, co sive lze u piva nebo caje dobre prodiskutovat, ale ukaze se to az v praxi.

    Vim, ze clovek muze delat chyby a ja jsem mu daval druhou i treti sanci, vedel, ze je na hrane. Tady ta chyba byla uplne zjevna.

    Tesi se uz domu k mame, ze mu uvari. Kdyz vydela nejake penize, chce je dat ji. Je to nejakej model vzajemny zavislosti - nezvlada evidentne samotu, nezvlada riziko, nezvlada delat to, co vi ze je spravne. To jsou ve skutecnosti ty veci, co jsem mu chtel predat. Sance, ze by to prijal se mnou, kdybych ho stale vodil za ruku je nula, snace ze to zvladne ted, stale je, ale uplne malicka.

    OdpovědětSmazat
  3. Je to smutný,asi po deseti letech,jsem si zahulil trávu,dopadlo to přesně jak jsem myslel,účinek teměř žádnej ,oproti pravidelným konzumentum,kromě zostřených smyslů naprosto zbytečná akce,jo vlastně se mě při tom blokly záda,nechápu proč.No a ted čtu tohle a je mě z toho smuto.A spíš bych otočil tvuj závěr,pokud ho budeš držet za ruku,má nějakou minimální šanci že se něco naučí a snad něco málo změní.Když odleti je bez šance.Jsou lidi co když hodíš do vody přežijou a jsou silný a samostatný a jsou lidi co když hodíš do vody když se neutopí,celej živoz ti to budou vyčítat a k vodě se ani nepřiblíží.A mám pocit že angličan patří do skupiny dvě.Je to něco jako když máš dítě a vidíš že mu to nemyslí a celkově je to chabé.Když to bude tvoje vlastní dítě,budeš ho učit dokud to pujde a budeš doufat v alespon malej kruček,když to bude dítě tvojí partnerky,kterou máš rád,za deset let neuspěchu řekneš seru na to a snažil jsem se,když je to domorodec má tři šance a hotovo.To je realita nic nemyslím špatně,má to tak každej.

    OdpovědětSmazat
  4. k tomu neni co dodat, jen ze tech sanci bylo fakt vic nez 3 a opravdu uz mi to zacalo fest nicit zivot

    vcerejsek jsem stravil s flusajici babou, dnesek nakupem jizdenek

    jeste zitra ho budu vypravovat, fakt jsem se snazil do posledniho dechu... na vnimani sveta to bude mit pro me velky dusledky, ale konec koncu... jak jinak zjistit jak svet funguje?

    trava ma vliv na svaly, uvolnuje je, napriklad muj kotnik se vzdy zlepsi, myslim zes psal neco ze ty mas problem pokud se ti zada uvolni, jako po masazi, takze to bude ten problem zjevne

    OdpovědětSmazat
  5. jeste chci rict, tohle se jmenuje pokus o nalezeni klidu, jak jsme tak sli do toho domu a louskali kokosy, uz jsem ten klid mel, nakraticko

    dokonce nebyl narusenej ani akci ty sileny zensky, jediny co bylo potreba, aby tam Anglican zustal do prijezdu policajtu a neprodal nas lacino - klidne je mozny, i kdyz velmi neprvdepodobny, ze by ho trebas nejak odvezli a delali neprijemnosti /spis by ale odvezli ji/, ale to je preci zivot, byt zatcenej je taky zkusenost, tohle je ale trapny

    je to zbabelost, ale jineho druhu nez maji cesi, zbabelost zamaskovana za pokoru a altuismus, ta "ceska" zbabelost je neco, co jde z premiry ega. Nejjednodussi reseni, ktery se naskyta, je to, ze mysleni skutecnych otroku se projevuje i po generacich. V cesku jsou jen otroci postindustrialni.

    OdpovědětSmazat
  6. Pěkný věci ze mě lezou,zablokovanej jsem slušně a na mozek to má taky asi vliv.Ted sem se probral.Samozřejmě je to tvoje věc a tímto bych chtěl usměrnit svuj předcházející zhulenej příspěvek,že pokud z něj jen trochu bylo cítit jako že si udělal málo a měl bys dělat ještě víc tak si to nemyslím.

    OdpovědětSmazat
  7. Zvlastni bylo uz to,ze priletis do jineho sveta a tam chces nejakeho mistniho zcivilizovat.Zasluzne,ale takovy vysledek jsem tak trochu ocekaval.V podobnych vecech byvam hodne skeptik.Je to videt vsude kolem,ze mysleni lidi z jinych kultur je proste jine a malokdo jej chce menit.Tys chtel pomoct a ten clovek proste nepochopil nic.Ani to,ze takova sance ho uz v zivote asi nepotka.Ucit se novym uzitecnym vecem muze jen ten,kdo o to stoji.Svym zpusobem to vypada,jako by ses o toho cloveka staral par mesicu,ucil ho,a snazil ses jax mohl a on Ti vlastne plivl taky do xichtu.Myslis,ze jeste budes mit chut a silu zkouset to s nekym dalsim?JInak co se tyka huleni travy,tak to se nemuzu vyjadrit,protoze mi to nic nerika:o)

    OdpovědětSmazat
  8. jestli budu mit chut? to fakt nevim... hlavne uz fakt nemam silu. chut jde z toho, pokud si clovek mysli, ze prijde vysledek samozrejme a me se OPET ukazalo, ze neprisel. Pak jsou ale druhy stranky - s negativismem clovek nic nedokaze plus to co pise franta. Proc by se mel davat jeden, tri nebo 15 pokusu. Proc to zkouset s x poctem lidi, resp. proc to apriori odmitat. Nevime jak to je, mame vsichni negativni zkusenosti, tohle je dalsi.

    Jsou to dve moznosti, jak se ve svete chovat, a obavam se ze ani jedna z nich neni spravna a neni mezi nima kompromis. Presto je potreba ho najit.

    Jo, da se to brat jako plivnuti do obliceje od nej, ale jen z my strany. Anglican nechape nic, ma svyho Boha a ted je presvedcenej, ze udelal vsechno pro to, aby me tu ochranil. Pravda je takova, ze jak jsem ho potkal, jak sel z toho domu, videl jsem mu do obliceje. A v tom obliceji bylo - uplne jsem to posral.

    Neni v tomhle horsi, nez my vsichni, to nejdesivejsi na tom je, ze takovi jsme vsichni.

    OdpovědětSmazat
  9. Je to všechno složitý a oba víme,že předat někomu něco přesně tak jak to děláš ty nebo já nebo kdokoli jinej nelze.Každej má talent na něco jinýho a žebříček hodnot jinej a tu svoji mozaiku jak co řešit si musí poskládat každej sám.Kopírování nefunguje v tomhle o tom jsme tu už někde psali.Takže angličan může bejt měkej na lidi a přesto by se mohl naučit bejt samostatnej a třeba ne,nikdo kromě tebe tam není a nemůže to odhadnout.Myslím že je strašně důležitý sebevědomí,třeba analogie v tenise jsou hráči co jsou v zápase lepší a před koncem zkazej důležitej míč a jsou na zemi a už se nezvednou a prohrajou,nebo jsou bojovníci jako je třeba Nadal,kterej je celej zápas horší,ale utlouct ho k zemi trvá strašně dlouho a když už je na zemi povede se mu jeden míč a je zas se sebevědomím na 100% a soupeře čeká zas 30 min ho pořád přehrávat aby trochu znejistěl.Prostě opačnej postup jak v prvním případě.A to vystřelení sebevědomí i po nepatrném uspěchu je myslím hnací motor,kdo tohle nemá má to těžký.Angličan by potřeboval nějakej drobnej uspěch třeba by ho to motivovalo víc než stres.Ale to jsou jen takový planý úvahy nad tematem bez jasného závěru.Je mě ho kluka nějak líto,myslím že bude z toho hotovej hodně dlouho. :-(

    OdpovědětSmazat
  10. vis, ono to tak neni mozna uplne, je to tezky popsat

    ja jsem mnohem smutnejsi nez on, ja jsem mu rikal, ze fakt nevim, co s nim a on na to, ze jsem ho naucil, co jsem mohl, ze musim dodrzet slovo a poslat ho domu, sice u toho brecel a pak si zpival nabozensky pisnicky - proto jsem psal, ze ted ma tu malinkou sanci a predtim ji nemel

    objektivne receno, v poslednich tydnech se chytil a schopnosti na to, aby se uzivil na netu opravdu ma

    dalsi zajimava vec je, ze je mi sice jak ztratit clena rodiny, ale uz druhej den ze me spadl silenej balvan, je to cely paradox...

    proste on vubec hotovej neni, tvrdi ze s nim je buh a ze se bude dal ucit, vlastne je ohromnej optimista, ja ale zas takovej optimista nejsem, protoze narazi na spoustu zmrdu a i kdyz ty prekona, tak nejvetsi brzda budou lidi, co ho maji radi, jako jeho mama, ale preci jen zijou v uplne jinym svete, takze je jednou bude muset poslat do prdele.. a ted se k nim vraci - a mysli si, ze to muze byt jako driv. NEMUZE!

    OdpovědětSmazat
  11. Pratele zehu, trosku gramaticky exkurs...ta chyba tu tak jako ruzne koluje uz povicerokratebyrokrate.

    ME - druhy a ctvrty pad...
    Udelej si to beze me. To me bavi.

    MNE - treti a sesty pad...
    Nerikej to mne, ale ji, po mne budes mit stejne jinou.

    To bylo par konkretnich prikladu.. :-)))))))))

    La Tibore, mela jsem sen...pak tady ctu ten prispevek, nevim, jestli to s nim souvisi, cili jestli to uz bylo nebo jestli to bude, ta casova linka proste --- je komplikovany se vyznat v casovych linkach snu v kombinaci s realitou. Nicmene musim ti rict, ze ve snu jsem videla a citila cloveka, co ti ublizil. Nevim, jak moc fyzicky a jak moc dusevne. Je to vlastne jedno. Byl to clovek, ktery mel na pazich od loktu dolu ORECH. Zni to stupidne, v pohode, ale proste...v tom snu ti clovek, co ma cokoliv jako ORECH na rukach, ci pod lokty, hrozne ublizil. Ja jsem to videla jako prsten (vlassky orech), ale muze to byt tetovani, nejaka vada kuze v podobnym tvaru, whatever. Ten clovek, co jsem ho vnimala, ti zkratka neco nabizel, zprostredkovaval, mohlo to byt i nematerialniho typu. A neni cisty. Cely den to bylo ve mne, tak ti to tu pisu. Pripadne to smaz. Jestli to prijde, tak to poznas.

    OdpovědětSmazat
  12. Jinak jsem premyslela ted nad tim, co psal Tomas. V prenesenem slova smyslu nad tim, jestli cloveka s uplne jinym kulturnim a psychosomatickym zazemim lze smerovat nekam, kam ho to v podstate bez treti osoby netahne. Ucit ho divat se jinak. Proste ten clovek, obecne, prece vzdycky vidi svejma kulturnima brejlema, navic pres ne jsou jeste brejle charakterotypu, vychovy...co ja vim co... Jiste je Brazilec "sugestibilnejsi" nez treba Mongol... ale to je taky stereotyp, mozna to tak neni. NEvim proste. A vubec, ma to smysl? A proc to delat? Je to o zmene nebo o tom, ze chci mit kolem sebe lidi, co me jenom nestvou? Nebo o cem to vlastne je... Vzdycky je vsechno nejucinnejsi na konkretnim a prozitym. Ale jak ten clovek proziva? Existuji univerzalni pocity? (orgasmus, bolest atd. pomijim)... Pocity...vjemy... doprcic, ja nevim. Da se vubec neco nekomu vysvetlit, kdyz je kazdej uplne jinej? Jdu pryc, mam to druhy den a to je v haji.

    OdpovědětSmazat
  13. TIbore, jeste k tomu orechu atd.. ja...jsem si vlastne jista, ze to teprve prijde. S touhle udalosti, co popisujes, to nema co delat. Jsem si jista.

    OdpovědětSmazat
  14. to je bezva, katastroficky predpovedi jsou fajn, bud se splni anebo aspon vydesi :) potetovanej tady je kazdej druhej :) no asi s tim nenadelam nic

    "Je to o zmene nebo o tom, ze chci mit kolem sebe lidi, co me jenom nestvou?" Tohle me docela zdesilo - ze by se altruismus skryval za timhle?

    Muj duvod proc tohle delat je porozumeni, proste jet na jedny vlne. Krestani tomu rikaji cirkev, podle me to je narez. Na jedny vlne a objevovat o co tady jde. Za je vsechno pomijivy a zpochybnitelny vime, tak je nacase si prestat hrat s tim, ze to neni pravda a zapominat na to. Evropa to dotahla k univerzalni agnozi, ale to neznamena, ze bychom meli byt v dekadenci. Je na case opustit Titanik a predat to nejak dal. Tak mi to prijde.

    Ale mozna jen nechci byt rusen otravnym okolim. Je mi jasny, ze i v emigraci je velka past - zapadnout do malomestackyho zpusobu ziti, byt trochu posunutyho jinam /farmar-otrokar atd/.

    OdpovědětSmazat
  15. Amygdalino ty pokládáš otázku proč to dělat,jako kdyby la tibor měl plán a uskutečnil ho.Myslím že je to mnohem prostší.Když je někdo v cizí zemi naprosto sám a náhodně potká kluka se kterým si rozumí a angličan určitě v začátcích pomohl jako kámoš,společník,průvodce tak je myslím logický ,chtít tomu druhýmu pomoct dostat ho z těch sraček ve kterých je.Prostě žádnej plán jen spontální vývoj situace.A řeči o výchově kultuře a kdovíjaký jiný nesmyslný dedukce považuju za střelbu uplně mimo terč,Tady v čechách žije strašně moc lidí co by se zachovali uplně stejně jako angličan v tý situaci.Povaha je důležitá a s tou se toho moc udělat nedá.Jestli je to bojovník pujde dál a nikdy se nevzdá,jestli ne ani ta pomocná ruka by ho nespasila dlouhodobě.

    OdpovědětSmazat
  16. jeste k tomu proc jsem ho bral... to si muzete nalistovat zpetne, ted bych skoro veril tomu, ze jsem po nem od zacatku vubec nic nechtel, ale asi by to nebyla pravda

    teprv postupem casu, kdz jsem zjistil, ze mi temer s nicim nepomuze /jedine bylo vyjednani dealu ohledne bydleni, tj. usetreny nejaky marginalni love/ jsem zjistil, ze mam ucit ja jeho

    dpredu nevita zda bude vztah ucitel/zak nebo partnerstvi, samozrejme ze to druhy je vetsi pohoda a nejak jsem myslel, ze se k tomu doberem

    OdpovědětSmazat
  17. Frantomane, ja jsem spis jako rozvinula tu Tomasovu "narodnostni" myslenku, viz vyse, nebo jsem se snazila na ni reagovat. Je to trochu jiny uhel pohledu.

    Uplne mimo:
    Dnes mi maserka rovnala lopatku a tak to kruplo, ze jsem malem omdlela z toho zvuku... /haha, taky dobra psycharna, jak je clovek vlastne slabej, neco krupne a on je uplne odstrelenej:::/

    OdpovědětSmazat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.