neděle 29. listopadu 2009

Ekonomicko-ekologická úvaha

Rozhodl jsem se, že sem občas budu psát i nějaké obecnější úvahy založené na pozorování Brazílie. Takže tady je jedna.

Akumulace energie jako cíl života
O co se lidé snaží? Odpověď je jednoduchá - o střádání energie. Možná vám to tak nepřijde, ale já jsem o tom přesvědčen. Zatím jsem na to narazil jen u Castanedy a Toltéků, kde don Juan říká, že bojovník je člověk, který si syslí energii. Castanedu ale všichni nesnáší, takže se na to můžeme podívat i jiným pohledem.

Lidé se snaží o lásku. Jedna z definic lásky je, že láska je komunkiace /Timothy Leary/. A komunikace není nic jiného než výměna energií. VÝMĚNA. Tzn. musíte něco mít. Energii. Pokud ji nemáte, nemáte co směňovat v jakémsi psychedelickém tanci věčnosti.

I předchozí odstavec vám asi přijde ujetej, protože nikdo nic směňovat nechce a každej jen hrabe peníze a žádnou energii ke směně. Když pominem, že lidi hrabou i tu energii sami pro sebe, v neskutečný naivitě si myslíce, že jim to přinese nesmrtelnost, tak je to pozorování ohledně hrabání peněz správné. Proč to dělají? Aby si mohli koupit věci. Hmotné statky. Fyzici hmotu označují jako m. Einstainova rovnice, která prý změnila fyziku a následně i filozofii je E = mc^2. Jednoduše hmota je energie. Takže ten trapný chlapík, co vás pozval na večeři a pak se u placení tvářil jak vyoraná myš; ta slečna, so si od vás nechala zaplatit dovolenou a pak vás poslala do háje; ti nedělali nic jiného, než že shromažďovali energii.

Energie, ekonomie, ekologie, Brazílie
Asi se shodneme na tom, že ničíme životní prostředí. Děje se tako, protože jako jedinci nemáme žádnou moc, sebevíc bychom se snažili. Můžeme třídit odpad jak chceme, ale skládky budou hyzdit krajinu úplně stejně, protože těch našich pár kilo vybitých baterií v tom bordelu už vidět není. Pokud bude třídit odpad vícero lidí, tak bude skládek méně, ale i v tom případě se vaše ne/třídění ztratí jako kapka v moři. Stejné je to v případě voleb a mnoha jiných lidských činností, kterými se zde zabývat nebudeme. Individuum samo o sobě neovlivní celek. Ekonomové tomu říkají nezamýšlené důsledky. Normální lidi říkají, že svět je na hovno a nejde s tím nic dělat.

Z novin se dozvídám, jak se v Česku uplatňuje tzv. ekologická politika, spočívající v tom, že se dotují domněle nebo skutečně k přírodě ekologické zdroje. Elektřina ze solárního panelu je víc než 10x dražší, než z uhlí, atomu nebo vody. Neboli naši energii, kterou transformujeme skrz peněžní a energetický systém, transformujeme s účinností pod 10% oproti alternativě (zanedbáme-li externality, které ovšem nikdo nezná). To se zdá být sakra nepřirozené.

Tedy politici si myslí, nebo spíše omlouvají korupci tím, že s nezamýšlenými důsledky něco dělat lze. Snaží se je napravit. Budeme se snažit přírodu chránit globálně, protože jedinec ji svými nezamýšlenými důsledky ničí. Má to být takové balancování. Na první pohled to možná dává smysl.

V kritice teď pominu tu tzv. ekologickou stopu, tj. to, že nikdo vlastně nedokáže přesně spočítat veškerou energii, kterou do toho procesu výroby, či spíše transformace energie, dáváme. Tato kritika z pohledu agnoze je známá. Ekologické škody prostě nejdou ocenit, neboť neprochází trhem. Oceňování na papíře za socializmu selhalo. O to mi teď ale nejde.

Stejně jako jedinci žijí ve společnosti plné (energetické) konkurence ostatních jedinců, tak i státy se svými rozdílnými politikami žijí ve společnosti ostatních států. Je hezké že EU+USA (něco přes půl miliardy obyvatel, jejichž počet stagnuje) předstírají ekologické snahy, ale pokud na věc budou mít ostatní země jiný pohled, zejména pak země BRIC (téměř tři miliardy duší, především v Indii s natalitou vyšší mortality) , tak jediné co děláme je vyhazování energie do vesmíru a její transfer našim ideově nezatíženým bratřím. Můžeme se cítit jako když doma šetříme vodou a pak před domem praskne vodovodní řad a je tam pár dní řeka. Lepší si napustit plnou vanu.

K čemu jsou v Česku solární kolektory, když v Brazílii, zemi dusící se vedrem, nevidíte kolektor ani jeden? K čemu jsou úsporná auta, auta na řepku nebo elektřinu, která mají ušetřit ropu po kapkách, když v Brazílii vám každou housku v krámě doslova nacpou do VELKÉ igelitové tašky? Vzácné uhlovodíky skončí tím, že někde ucpou kanalizační potrubí.

Závěr
V Česku nemá smysl vymýšlet energeticko-ekologickou politiku. Zdroje dojdu dřív nebo později. S tím jak budou docházet a zdražovat, tak se začnou vyplácet zdroje alternativní. Možná někdo konečně pohne s fúzním reaktorem. Ale do té doby nemá smysl vyhazovat českou energii oknem. Tu ušetřenou energii totiž Brazílie hravě spotřebuje během jednoho láskyplného karnevalu a ani za to nepoděkuje.

Dodatek:
Na zaklade diskuze pod clankem dodavam link na pekny clanek, kde je receno to, co jsem se zde snazil napsat.
Kromě úspor a nových technologií je nutné zabývat se i chytrou integrovanou přenosovou soustavou v Evropě. Je evidentní, že by se nám spíš vyplatilo postavit větrnou farmu někde na pobřeží Dánska, kde to fouká, a pak odtud dovážet elektřinu než stavět větrné elektrárny ve středních Čechách. Australské uhlí v Hamburku je zhruba stejně drahé anebo i levnější než polské uhlí na Moravě. Jeho zdroj je však vzhledem k výši zásob stálý a dodávky asi nebudou kolísat. Pokud by to legislativa dovolila, vyplatilo by se postavit novou tepelnou elektrárnu ne v severních Čechách, ale v severním Německu. Tím by odpadlo jednání o prolomení limitů.

sobota 28. listopadu 2009

Açaí


Brazílie je plná dobrot. Jedna z nejpovedenějších je açaí. Jsou to bobule z takové nenápadné palmy, jednu jsem tuším viděl ve Florianopolisu - bobuli připomínající trnku jsem ochutnal a chuť neměla žádnou. Z rozmixovaných bobulí se však dělá zmrzlina za použití guaranového syrupu. Celé se to na požádání doplňuje cereáliemi /granola/ a polevou /cobertura/.

Ačkoliv açaí najdete i v nejluxusnějších cukrárnách a hospodách jako dezert, prodává se úplně všude. Obvykle v malé boudě u cesty, kde ho míchá podivná babka - čarodějnice.

Açaí je slušnej nakopávák, tj. povzbuzovací prostředek, v USA je to velkej hit, poněvadž prý zahání rakovinu, ale spíš asi způsobuje obezitu. Dováží se i do Česka. Chuť je něco mezi borůvkami, švestkami a červeným vínem.

sobota 21. listopadu 2009

Přišla žába




Málem jsem na ni stoupnul, nejdřív se asi 3 hodiny nehýbala na prahu a pak proklouzla do baráku a začala skákat do odpaďáku.

pátek 20. listopadu 2009

Nejosklivejsi stavby sveta

Nas zpravodajsky server prejal jakysi zebricek nejosklivejsich staveb a umistila se tam i tahle uzasna krychle. V Riu jsem ji uz videl, je primo u zastavky historicke tramvaje na St. Tereza, coz je hrozne prijemna oldschoolova ctvrt, kam se tou 100 letou tramvajkou jede pres viadukt a pak do ni volne naskakuji deti jedouci ze skoly, protoze cestovni rychlost je tak 5-10km/h-1.

A k te stavbe, co tam kritizuji. Subjektivne mi prijde velmi pekna, na obrazku neni videt to, ze je soucasti sirsiho celku, tj. takoveho rozlehleho prostoru, snad namesti. To namesti je po brazilsku zivelne, takze je tam nekolik Corbusierovskych mrakodrapu a nekolik zarustajicich pamatek.

čtvrtek 19. listopadu 2009

Vaclav Klaus bloguje

z Pernambuca a je to docela prdel

pondělí 16. listopadu 2009

Zviratka v baraku

Brazilie je ziva zeme, vsude se neco hybe.

V baraku se mi hybou napriklad velci svabi. Ti jsou v Brazilii vsude. Pak tu litaji komari. Na kopci jich je nastesti min nez pod kopcem, ale porad jsou dost otravni, neb na moskytieru jeste nebyl cas. Pak sem obcas vleze velka stonozka. Mravenci jsou dvou druhu. Malicti maji tak pul milimetru /typicti pro Brazilii, pokud je neznate, ani nevite, ze jsou to mravenci, dokud nekousnou/, velci 1-2 cm. Maly mravenec unese velkeho.

Tahle havet pritahuje pozornost vyssich pater potravni pyramidy. Hlavne jesterek. Jsou tu malinke jesterky. Jedna asi 4cm bydli na okne a hlida skviry, kudy se v noci snazi dovnitr dostat komari. Velke mohou mit s ocasem pres 20cm a behaji po stenach baraku unitr i zvnejsku. Pak zde byla videna velka cerna kocka, ktera zde lovi jesterky. Roztodivni ptaci od vlastovek az po buhvico maji spolecne s netopyry vodarenskou nadrz v bazenu a nijak je nerusi lidska pritomnost. Kolem baraku poletuji a okouneji sovy a supi.

No a nakonec nam zacaly mizet banany. Podezreni pada na pulmetrovou plachou stromovou mys anebo na male opicky, ktere bydli v korunach stromu /viz. obrazek/.

středa 11. listopadu 2009

Blackout

Vypadla nam elektrika. Nejvtipnejsi na tom je, ze kdyz rano vstanu, tak se o tom doctu v ceskych novinach. Asi se toho az tak moc nedeje.

edit- za vsim jsou pry hackeri http://www.schneier.com/blog/archives/2009/11/hacking_the_bra.html

pondělí 9. listopadu 2009

Lidi chodi na internetove stranky pres vyhledavace

a ruzna slova, tzv. keywordy. Kdo ma moznost ty keywordy sledovat se casto bavi. Ale ze mi nekdo prijde na blog pres frazi sere mě svět.co s tím? ???? Je snad uz google obdaren umelou inteligenci? Ja doprdele taky nevim, co s tim. Pokusit se pres to prenyst a nejak to doklepat. Anebo emigrace do Brazilie. Zcela vazne. Nic tu nefunguje, ale svet tady opravdu nikoho nesere.

Mimochodem dnes jsem se po mnoha mesicich konecne vyspal tak, ze jsem se probudil svezi. Tak to neni tak hrozny.

pátek 6. listopadu 2009

Flying high


Tak jsem mel uspesnou noc. Je 10 dopoledne a nemuzu spat. Tak jsem se rozvalil na dece ve stinu u meho baraku /technicky bohuzel porad ne/ a pustil Snivilisation od Orbital. A vratil se mi ten pocit, kterej jsem napriklad v lete 2004 zazival bezne. Pocit avizovanyho klidu. Pocit toho, ze jsem to zvladnul a ze je vse jak ma byt. Uvolneni po opravdu dlouhy drine. Je to tak, usili s presunem teziste do Brazilie ted bude ustavat. Jeste neni problemum konec, samozrejme, ale nejhorsi je za mnou. Klidu bude cim dal vic, i kdyz s prvnim problemem se zas radne naseru.

Otazka je, co dal... Musim to v klidu promyslet. Potrebuju trochu parit a vycistit si mozek ne-myslenim, tj. presne tim stavem, ktery ted zazivam. Taky bych rad zacal psat knizky. Na internetu jsou velky moznosti, co delat a jeste mnohem vetsi moznosti jsou tady - offline v Brazilii. Ty moznosti jsou tak velky, ze by to v Cesku vsem pripadlo asi neuveritelny. Muzu dal zkusit nekomu pomahat, ale receno s Ayn Rand, lidi, co si pomoc zaslouzi patrne ve srackach nejsou. Ale clovek se musi ptat po hlubsim smyslu. Je rozdil v tom mit miliony, miliardy a biliony, krom toho ego-pocitu, kdy se muzete citit nadrazene? Pokud neni mozno nikomu vlastne pomoct, i kdyz mate prebytecne zdroje, proc se drit a nesplyvat s proudem?

Takze prozatim zustanu u Who we are? U kolibriku (obrazek i), co tu sosaji na keri. U vlastovek, co tu piji z chlorovaneho bazenu, uplne stejne jako na Kravaku v Brne. U tichych sov, co me pozoruji v noci a u toho zvedaveho zluteho ptacka (obrazek ii), co mi ted nakukuje do notasu. U supu co mi krouzi nad barakem a u fregatnich ptaku (obrazek iii), co krouzi nad lagunou pod barakem. A u tropicke cikady, ktera se rozhodla, ze v tech Orbital preci jen chybi nejaky podstatny sampl. Pral bych totez kazdymu, ale bohuzel z raje jsme byli vyhnani. I moje idylka bude jednou prerusena, uvidi se kdy a jak.

čtvrtek 5. listopadu 2009

Origoš fotky

Tak pořád slibuju fotky, konečně se k tomu dostávám. Některé budou dost staré. Fotila to T. Na fotku musíte pro hluboký umělecký zážitek kliknout.

Pohled na Recife z historického centra Olindy
Galerie v Riu
Odpoledni pobrezi nedaleko Ria
Konicek na pastve u Ararrialu



středa 4. listopadu 2009

Proc nepisu, kde jsem

Duvod je prosty. V roce 2004 jsem si zaregistroval prvni domenu. Mel jsem nejasne tuseni, ze neni spravne to delat pod svym jmenem. Na te internetove domene (to je takove to http://www...) se mezitim rozjel projekt. Projekt, ktery nastval jednu velkou firmu z Ceska, co ma vazby na policii i politiky. Vysoke sarze policie jako plukovnik a kapitan z hospodarske kriminalky zacali patrne vysetrovat fakt, ze nejaky nezavisly zdroj si vubec dovoli onu firmu kritizovat. Cesko je podelanej fizlackej stat, rizenej STBakama. Rozdil oproti dobe pred 1989 je ten, ze tehdy o tom kazdy vedel.

Intuice se mi tedy osvedcila. Domeny registruji pod jinymi jmeny a pokud mozno je menim. Emaily stridam. Stridam nicky na forech a snazim se to co delam, nepropojovat. Pouzivam VPN a menim IP adresy. Internetove pripojeni, co pouzivam v Cesku, je psane na jine lidi. Mazu cookies i LSO cookies /pokud nevite o co jde, najdete si/. Zde na blogu nepisu o tom co delam a nebavim se o tom ani s pribuznymi ze stejneho duvodu. Kdo nic nevi, nic nepovi, i kdyz OPRAVDU NIKOMU NESKODIM. Par mesicu pred temi problemy ze stran PCR jsem emigroval. Jsem vzdy par kroku napred a tesi me aspon to.

V Brazilii, kde dostanu obcanstvi, jsem myslim v klidu. Ale nikdy sem nedam svoji fotku, nebudu psat kde bydlim a nebudu sem ani davat fotku baraku a okoli. Myslite ze je to moc paranoidni? Tak si jeste jednou prectete to, co je v uvodu. Kdybych ja nebyl paranoidni, tak uz mozna sedim ve vazbe. A vam doporucuju totez. Pokuste se oddelit svuj virtualni zivot od skutecneho.

úterý 3. listopadu 2009

Vylety po Riu

Rio de Janeiro neni jen mesto, ale celej stat. Ted, jak mi nejde moc net, tak jsme behem dvou dnu podnikli dva vylety. Nekdy snad dodam i fotky od nas, napriklad cisticku hoven s konem atd.



Prvni vylet byl Arrarial, coz je male puvabne mestecko ze tri stran obklopene oceanem a pekelne tam fici. Na tu plaz, co je na obrazku jsme nedosli /trva to pry 3 hodiny, takze tam ale nikdo z linych Brazilcu nebude... priste/, ale i tak tam byla pekna nekonecna plaz na otevreny ocean. Foukal vichr, ze nas za chvili zaval pisek. Co bylo horsi, ze voda byla tak ledova /24 stupnu/, ze se do ni nedalo vlezt. Holt clovek se prizpusobuje vedru rychle. Dite v kocarku tam melo v 28 stupnich kulich.

Druhy vylet byl do Niteroi, coz je takove mensi, cca 500 tisic lidi, mesto pres zaliv od Ria. Prave tam odtud vede ten ohromny 13 km dlouhy most do Ria a taky tam je hojne vyuzivany privoz.

Ted jsme jen chodili po ulicich a koukali (krom navstevy Policie Federal kvuli vizum, mj. se tam vyskytoval i nejaky dalsi mlady Cech, co si tu taky dela podnikatelsky viza... takze brzo budu muset emigrovat). Niteroi ma podle me oproti Riu zivelnejsi raz /ale Rio je velky a byl jsem tam parkrat/.. proste Niteroi na me pusobil trochu jako Pernambuco. Prodavaci rvou, porad nekdo neco nabizi. Zebraku plno. Hodne cerstvyho suca a vsude lidi v klidku. Mozna to bylo i tou silenou vlkhosti a teplotama nad 35. Zacina tu leto.



Šílenosti z Brazílie

Tak banky přestaly už asi stávkovat. Super.

Přestal fungovat 3g net, kterej už stejně jel pod FUP. Prozřetelně jsem neodhlásil ukrutně pomalou wifinu, takže mám aspoň nějaké připojení. Byrokracie a výměna modemu, toť úkol pro bohy.

Další věc je, že se zde nevyrábějí pračky, co ohřívají vodu. Mě je to úplně jedno, holčičkám to jedno není. Řešení těchhle problémů mě vysílilo natolik, že jsem si vzteky vyhodil snídani z okna.

Tak tak tady žijeme. Teď jdu sednout na tu Ukrajinu, co jsem tu koupil a jedu do hor za Belgičany pro ten 3g stick. Haha.

PS. prosim diskutujici, co chteji zachovavat svoji anonymitu /coz je opravdu chytre/, aby se pres noc neozirali/y, nepsali sem pod svymi jmeny a nenutili/y me to moc editovat. Musim to pak cele prepisovat. Diky.