Sao Paulo - streetart

Sao Paulo je, jako kterýkoliv jiný brazilský město, plný streetartu. A fakt to nejsou jen malůvky puberťáků a přestárlých puberťáků, kteří ve věčné opozici tvrdí celému světu, že jejich nasranost a syrovost JE uměním. Tady žádná nasranost není. Možná i proto, že streetart i člověk, co ho dělá, je zbytkem světa brán za člověka, který se snaží něco hezkého stvořit. A i proto to hezké je. V Evropě se natírají ploti antigrafiti nátěry a tady jsou sprejeři zváni jak městy tak soukromníky, aby zvelebili ten betonový chaos.

Taková zastávka metro-nadzemky jihovýchodně od centra v Mooca.

 Tamtéž.

Druhá část.

Sloupek rodinného domku v Pinheiros.

Školní družina nebo tak něco.

Opravna aut - výměna oleje.

To už je volnější pojetí streetart. Je to ten hezký funkcionalistický domek, co jsem posledně ukazoval. Majitel si k němu stvořil logo.

Houbičky se tu řeknou gogomelo a mají je všichni rádi.

Pozůstatek nějakého caipirinha happeningu na ulici.

Umění favel je něco mezi amazonským pralesem a vietnamským kýčem.

Nohy, co by koupil i Warhol.

Streetart tvořený časem.

Funkční streetart.

Tahkle fotka je hrozně vtipná, ale musíte trochu znát Brazílii. Je tu na venkově takový zvyk, dávat do oken takové dřevěné figuríny - makety ženských, co jakoby koukají z oken /dost nás děsí/. Brazilcům to připadá asi hezké. V Sao Paulu na ten redneck zvyk reagují tak jak vidíte na fotce níže. Právě kvůli tý vtipnosti se mi Sao líbí. Sao si dělá prdel samo ze sebe i z Brazílie. Tuší o věcech pod povrchem. Zbytek Brazílie, co jsme viděl mi přijde naivní a tím je jaksi unavující. Tahle naivita se ale v Sau vytrácí, aniž by odešla přívětivost.

Takové prostranství v centru.

... které lze přiblížit a místo reklamy na Colu nebo pojištění je tam panáček s krevetou na hlavě.

Nádherný město. Barevný, rozkvetlý a lidský a přitom funkční a inteligentní.