sobota 24. září 2011

STK a úplatek - Brazilskoje

To už je zase jen praktickej poznatek s vhledem do brazilský mentality primitivním okem.

Protože jsem si koupil auto dostalo se na řad dotažení "formalit", v domluvený den prodávající a kupující zajdou na DETRAN ( obdoba čr dopravního inspektorátu nebo jak se to teď jmenuje).

Filé ( fronta) č.1 na příjezdové komunikaci k DETRAN ve vhodně zvolený čas ( probůh maximálně do 14 hod než lidi začnou zdrhat z práce( pracovní doba do 17 hod)). Pohoda dvacet minut a jste ve vratech.

Je to trochu šlehlý USA stylem, kde lékárny i banky fungujou "do auta" ( asi ne na Alajašce nebo poušti, ale na Floridě třeba), takže i další hoďku, dvě ve frontě máte možnost zkoušet kvalitu klimy ve voze. Pokud máte ten pech a koupíte auto z jinýho kraje, čeká vás technická kontrola.

Ta má dvě úrovně. Jednu brazilskou, při který vám na rozdíl od čr jen zkontrolujou jestli svítěj světla parkovací potkávací dálkový brzdový a blinkry, jestli stíraj stěrače a ostřikujou ostřikovače předního skla a HLAVNĚ jestli troubí klakson, protože bez něj zhebnete do půl hodiny, nebo někoho sestřelíte do půl hodiny ( pořád trvám na tom, že zdejší spontání systém dopravních pravidel vytvořených řidiči je nejdokonalejší ne světě mnou poznaným ) a samozřejmě neoholená ani jedna z pneumatik, nebo její podstatná část. Nikdo se nemíchá do podvozku a technických blbostí - to je vaše věc.

Až na úroveň číslo dvě. Ano, ekozmrdimor je skutečně i zde. Kvalitní emisní computer aparatura Bosch číhá u každýho ze třiceti stanovišť ( ze kterých jsou samozřejmě jako u přepážek kdekoli otevřený jen čtyři) aby odhalila všechny ty zasraný výfukový plyny co nám ničí svět hned vedle 1 184 zapálených hald všeho v každým městečku za vhodnýho větru.

Moje 10 let starý auto asi chlastalo a tak nafoukalo. ( Tu značku a typ a motor měli před lety moji zaměstnanci v čechách a i když to bylo při kloupi hodně starý a zmožený auto, vydrželo neskutečný věci a nakonec se prodalo s firmou a dalšíma verkama před mým odletem s + 200 tis km jen s výměnama oleje a spotřebních dílů). Motor běží jako u novýho auta a funguje jak má. Ale čísla jsou jasný a computer co do něj vede trubička z vejfuku je holt computer a bliká na něm červenej štráfek, takže je zle.

Brazílie už není naštěstí před olympiádou a fotbalovým mistrovstvím světa vůbec korupční země, takže se tu jen mrká a chodí na záchod, kde se zaměstnanec DETRAN a majitel znečištujícího auta společně vyčůraj a při té šťastné příležitosti si předaj 30 BRL ( tři stovky český). Po té obdrží vyčůraný majitel od vyčůraného zaměstnance dokumenty, že je auto OK a s tušením že je vše spečetěno vyrazí majitel do haly s nápisem "DOCUMENTOS".

A tušení je správné, po Brazilsku máte vyhráno. Nejdřív Vám dojde proč ve třiceti stupňovým počasí chodí lidi na úřady v kalhotách a dlouhým rukávu - v hale je 17 stupňů a čtvrtinu z ní zabírá klimatizace, která to zvládá - pro evropana pohoda v tričku a kraťasech. Pak už jen hoďku čekáte než někdo začne řvát vaše jméno a podle toho poznáte k jakýmu ze tří obvykle otevřených okýnek z deseti máte vyrazit.

Brazílie je svět mladých, takže se tu pořád někde někdo zaučuje a za přepážkama sedí dvacetiletý holky a kolem nich běhá někdo kdo tomu trochu rozumí a na střídačku radí. Po půlhodině na přepážce kdy slečna objevuje taje softwaru a jeho prodlev a taje rozdílů mezi autem vyrobeným v Br a importovaným opustíte přepážku a šťastně se zařadíte do fronty na vydávání vytištěných dokumentů. Po další půl hodině zajásáte při zvolání vašeho jména z jiných mladých úst a dojdete si dokumenty vyzvednout. V autě si pak při zastrkávání za stínítko pro jistotu přečtete vytištěný techničák a ani vás příliš neudiví, že vaše křestní jméno je natolik zmrvené, že to při srovnání s pasem nebudete policajtům schopen obhájít a tak si na 40 minut ještě odběhnete doklad jen opravit.

To nejdůležitější na tom je to, že lidi ve frontách v autech i v hale, kde se mi to zdá přirovnat jen k úřadům v Kyjevě, na sebe pořád mluví, smějou se a zahrnujou se pozornostma a informacema a pomáhaj si aby ulehčili. Je to naprosto neuvěřitelný a chvílema sem si přál abych tam moh bejt celej den, protože ta krása z těch drobných pozorností a laskavostí a souznění by se u nás dala chápat snad jenom na nějakým rodinným setkání.
A tak zatímco v tom Kyjevě lidi vypadaj jako kdyby byli po stakanu vodky, nebo se na něj těšili, tady je to smíření s byrokracií nějaký přirozený a krásný. ( Lidi na ukrajinským venkově mám strašně rád a dost se těm lidem tady podobaj, jen ty dubový lesy a mráz na nich asi dělaj jinej první dojem).

Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.