pondělí 4. ledna 2010

Nový rok v Riu


Tak i na Silvestra jsem vyrazil čumět do Ria místo práce. A tentokrát tam v ulicích bylo o několik milionů lidí navíc oproti Vánocům. To že Brazilci budou Silvestra žrát víc než Vánoce mi došlo hned jak jsem vyšel z domu. Přede mnou zastavila bugina plná asi 15letých holčiček a začaly mi tancovat a něco na mě hulákat. Za volantem seděl tak 60letý pupkatý běloch s plechovkou piva a kalným pohledem...

Vzal jsem to oklikou přes Niteroi, což je město na druhé straně zálivu. Z Niteroi vede do Ria ten most, o kterém jsem psal, ale taky tam za pár korun jezdí velký a moderní přívoz. Cesta trvá asi 20 minut, no zážitek asi jako z parníčku na Vltavě nebo na Prýglu.

V Riu jsem jel na Ipanemu, kde jsem sháněl něco k snědku a narazil opět na hospodu evropského ražení. Majitel byl jakýsi pan Janovsky. Hospoda až na pár euroholek prázdná, ale přitočil se ke mě mladíček, od pohledu surfer. Jelikož měli točenou Stellu (což je tu fakt vzácnost), tak jsme jich spolu pár dali a dozvěděl jsem se věci.

Modrookému blonďatému mladíčkovi, co vypadá na 25 bylo ve skutečnosti 44. Není surfer ale hudebník. Jmenuje se Jurij a jeho děda bojoval za nacistické Něměcko. Bydlí v Jižní Africe a teď si dělal výlet přes Brazílii do Kalifornie.

Musím říct, že jsme si spolu naprosto sedli a bylo to jasný hned. Povídal plno věcí: o tom jak má rád hudbu a jak začínal prodávat kytary známým, až si otevřel obchod, který se mu zvětšil tak, že v dané branži má být největší na jižní polokouli. Jmenuje se Music connection. Povídal o tom, jak ho v tom obchodě 2x postřelili, jelikož Jihoafrická republika je tak lehce crazy i v porovnání s Brazílií. Je to tam prostě normální. Na druhou stranu strašně chválil mezilidské vztahy mezi bílými v JAR. Lidi si tam prostě váží života i důvěry. V porovnání s Brazílií je tam prý lepší infrastruktura.

Zbytek dne jsme to tak táhli na Copacabanu, kde byl konec roku, pak na Ipanemu zpět. Všude byly příšerné zácpy a lidi byli oblečení v bílém, což je prý tradice. Přátelskou atmosféru ani nezmiňuju, to už je prostě norma. Dělal jsem tam nějaké video, ale radši sem postnu něco z Youtube.

Události kolem (jako Nový rok atd.) byly marginální, protože jsme si užili tu výměnu informací. Hodně věcí o Česku mi nechtěl věřit - především tu chudobu a připosranost, co v ČR máme. I když něco tušil, neboť chodil s Ruskou, co dělala v JAR důlního inženýra a nechala se otěhotnět bez toho, aby mu to oznámila, což ho naprosto šokovalo. Poslal ji na potrat a poté do prdele, samozřejmě. Prostě jsme si tak trošičku navzájem předali chybějící dílky puzzle.

Když jsme se loučili, tak jsem mu sice dal email, ale je mi jasný, že už se neuvidíme a i jsem mu to v tu chvíli říkal (tvářil se že ne, ale byla to sranda, protože mu v obličeji bylo vidět, že ví jak to je). Alespoň já ho vyhledávat nebudu, ačkoliv mě do JAR pozval. Není to nutný. Konkrétní lidi důležití nejsou. Důležité je směřování a odhodlání a vše ostatní, jako peníze, zážitky a lidi - to přijde samo. Do JAR bude doufám čas se někdy podívat po svém.

11 komentářů:

  1. "Přátelskou atmosféru ani nezmiňuju, to už je prostě norma."
    To je škoda, že právě o tomhle nepíšeš mnohem víc. Pro tebe už je to možná norma, ale lidi tady by právě tohle měli číst, aby si uvědomili alespoň takhle zprostředkovaně ten rozdíl a ten fakt, jak hnusně se tady v Česku k sobě často chováme a ztrpčujeme si zbytečně život. Možná ti to ale přijde zbytečný, něco jako házení perel sviním a svým způsobem se ti nedivím. Tvoje realita už je hodně odtržená od té naší a hlavou ti už jdou jiné věci než převýchova bývalých soukmenovců.

    OdpovědětVymazat
  2. vis, tohle je problem, pro tebe treba je to jista nadeje a neco, proc te bavi to tu cist

    pro nekoho je to pruda a mentorovani a bavi ho cist zas neco jinyho

    napr. pred chvili mi prisel message od uplne neznamyho cloveka, kterej se ani nepredstavil "hele až moc upozorňuješ na sebe jak seš inteligentní..to máš vytetovaný na čele?!" WTF OMG????

    nekdo si jde zas precist treba uvahu, co ja vim

    snazim se dat toho kousek vedle kousku, ale je fakt, ze uz jsem od Ceska odtrzenej, jde to silene, silene rychle

    vcera jdu do svy oblibeny pizzerie napriklad, vsichni jak me videli uplne vysmaty a asi ze jsem stalej host a o vikendu jsem cekal na pizzu, tak mi tam proste dali piti zadarmo

    je to hrozne pekny a hlavne: je to proste NORMALNI, neni to normalni jen TADY, je to proste normalni lidsky chovani v tlupe - nenormalni je to, co se deje na severu, ted uz to mam overeny

    OdpovědětVymazat
  3. Máš pravdu, když se moje žena vrátila do Česka po sedmiletém pobytu v Riu, tak to tady vůbec neunesla a natvrdo se psychicky sesypala. Dostávala se z toho pár let a stejně už nikdy nebude taková jako před odjezdem tam. Pořád má v sobě kus Brazílie a někdy v určité situaci zareaguje tak, že mě to přivádí k úžasu a naprosto to nečekám, že by se tak tady v Česku někdo choval. Prostě v té chvíli reaguje normálně. Tak, jak by to mělo být a jak už jsme si tady úplně odvykli.

    OdpovědětVymazat
  4. :(

    Fakt NEVIM na co tam cekate, chlape. Tomu jihoafricanovi je mimochodem 44.

    Neco ti reknu /email me zlobi/. Ty v srdci moc dobre vis co mas udelat. Nebudu ti rikat co. Nebudu ti doporucovat drogy. Jen tak zkus se podivat na to co delas a po cem se pidis.

    Proc lidi cestujou virtualne s prstem v mape. Proc jiny premysli o tom co by, kdyby, jak by... Ale nakonec si to oduvodni nejakou hovadinou.

    Svet je uzasny misto a kdyz clovek odevda uplne vsechno, tak taky vsechno dostane. Obvykle se rika, ze on toho delal tolik a tak blbe dopadnul. Dej si pozor. Ale to je podle me spatne. Nikdy neni dost.

    Zabezpecovat se v Cesku, kde clovek vi, ze to je na hovno (pokud to vi) a snazit se nemenit to co je - to je jednoduse hrich neboli nekonzistence. Nema smysl v tomhle delat kompromisy skrz vyhledavani komunit nebo plytvat energii na celkovou zmenu reality. To se nikdy nepodari a ty to vis taky. Je jen jedna cesta. Skocit do toho a vyuzit vsechno, co se clovek naucil.

    [tento prispevek ziska nominaci na nejmene srozumitelny z celeho blogu, sorry]

    OdpovědětVymazat
  5. Tak abych k té "nesrozumitelnosti" ještě něco přidal. Je to tak tři měsíce nazpátek co jsem si řekl, že se musím vrátit ke staré lásce - muzice a začal jsem si spřádat takový malý projekt. Podstatou a začátkem byl prodej kytar jedné onkrétní skvělé značky v zahraničí. A teď tady čtu, jak nějaký podobný řízek z JAR začal svoji podnikatelskou kariéru prodejem kytar. Vesmír je fakt legrační místo k životu...

    OdpovědětVymazat
  6. P.S.: neboj, v červenci spolu zajdem na caipirinhu, potřebuju nasát atmosféru a pak se uvidí

    OdpovědětVymazat
  7. jojo, je to legrace

    ale v cervenci se mozna pojedu podivat do ZOO ;)

    OdpovědětVymazat
  8. V Riu je docela ošklivá, to skákni raději do muzea indiánských kultur...

    OdpovědětVymazat
  9. Ano dávám stoprocentně za pravdu.Při každým návratu se zahraničí jsem naprostov šoku a chce se mě zvracet,co jsme tu za prasata,jak se k sobě chováme.Na silnicích i v životě.Morava je lepší než čechy,už tam je to znát a Praha,nechci tím nikoho urazit ,ale to je doslova humus.Tohle to a moře to jsou dvě věci který ti závidím.Kdysi v Černý hoře v Budvě,což je centrum na pobřeží,když jsem poprvé zastavil na semaforu a nastoupila k nám do auta asi 70.letá babka naprosto bez ptaní a že se s námi sveze na kopec,řekla příhodu že je jede na pohřeba že je strašný horko a na dalším semaforu zas vystoupila,koukal jsem divně,ale po 14 dnech takovýhle komunikace,kde na vás řvou uplně cizí lidi,že vás svezou atd.jsem byl nadšenej a u nás se mě opravdu pak chtělo zvracet.Nj něco prostě nezměníme.

    OdpovědětVymazat
  10. La Tibor mi za tuhle otázku stopro vynadá co jsem to za iracionála, ale nemůžu si pomoct : pořád si lámu hlavu nad tím co tohle "perpetum mobile" blbý nálady,hnusných vztahů a českého kocourkovství obecně udržuje v chodu ? Celonárodní genetická predispozice ? Přitom jsme mnozí zajedno v tom, že venku se nám líbí a doma se nám potom chce blinkat.Jo, já vím, je to boj proti větrným mlýnům.

    OdpovědětVymazat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.