středa 20. ledna 2010

Statistická kouzla a nedokonalost vnímání

Právě jsem rozbil další sklenici a napadla mě následující úvaha. Kdyby někdo, nejlépe vědec z severoamerické univerzity, dostal do rukou data o rozbitém nádobí z Brazílie a jiných koutů světa, tak bude patrně zděšen. Možná by zjistil, že Brazilci rozflákají 10x víc hrnků, sklenic a talířů než středoevropani.

Pokud by byl latentní rasista, tak by začal poměřovat šikovnost nordické rasy a černochů. A pokud by měl data nějaká data z Afriky, tak by možná své závěry o nešikovnosti negrů potvrdil.

Pokud by byl vědec lidumil, možná by se zaměřil na kvalitu zdravotnictví a neodhalenou Parkinsonovu chorobu. Těžko říct, co by vymyslel.

Bez toho, aby sem přijel a začal pozorovat a uvažovat jak Franta nad rozmrzajícím okapem, by ale bylo všechno špatně. Řešení je jednoduché - v Evropě jsou koberce a tady se všude používá dlažba. Má to samozřejmě dalekosáhlé důsledky například pro ceny spotřebního skla a keramiky, které jdou díky úsporám z rozsahu pořádně dolů atd. atp. Domyslet se to celé nedá, protože se tím člověk právě přiblíží americkému vědci.

Jsou v tom dvě lekce:
(i) naše vnímání je nedokonalé
(ii) i když náhodou něco vidíme, nikdy není vidět celý obraz

Důsledek:
Ještě víc pozorovat a méně dělat závěry. Nebo si spíš být vědom toho, že hrozně moc našich tvrzení jsou hovadiny, které jednou budeme muset přehodnotit.

15 komentářů:

  1. Možná bych přidal ještě další dvě lekce :
    (iii) i kdybychom viděli celý obraz, neuměli bychom ho nejspíš popsat a pojmenovat
    (iiii) i kdybychom jej uměli popsat a pojmenovat,patrně bychom si nevěděli rady s faktem, že všechno je stejně jen iluze skutečnosti
    Závěr : dělat jakékoliv závěry je nanejvýš pošetilé, jediný smysl a naděje je v pozorování a přijímání

    OdpovědětVymazat
  2. nechapu nic, a kdyz uz neco, tak tam sou stejne dycky nejaky zadni vratka...jednoduse receno, jak to vidim ja

    OdpovědětVymazat
  3. Pokud rozbijou 10krat vic hrnku, tak to by chtelo, aby tam nekdo zacal dovazet cesky Duritky. Lepsi nez dratem do oka.

    Ja bych rek, ze si sttredoevropani vic vazi nadobi-slavnostni talire, pribory atd. Je to tu nak zakoreneny. Prece kazda babicka ja pysna na svoje periny, zaclony, talire, skrine. Je to neco jako poklad.

    OdpovědětVymazat
  4. To jsem dal jako priklad, stats presny neznam. Ale stredoevropani si vubec vazi vseho uplne strasne. Treba ty byty, baraky a pribytky, ktery jsou obyvany po generace. Tady se vse rozpada.

    Nerikam, co je dobre a spatne; je fakt, ze to lpeni na vecech mi v Cesku dost lezlo krkem, na druhou stranu, kdyz jdete nejakou starobylo tisiciletou ulickou, ma to hodne do sebe a prave na to se tesim.

    OdpovědětVymazat
  5. Jo je to tak, čím víc toho člověk pozná, tím víc zjišŤuje že vlastně nic neví.

    OdpovědětVymazat
  6. A já si z toho pro sebe vyvodím info, že člověk, kterému padá neustále něco z ruky by s tím měl něco dělat, poněvadž má problém. Důsledkem tohoto problému je toto vypadávání, ale tento problém si jistě projevuje na spoustě jiných věcech, které mají pro makroorganizmus mnohem drastičtější důsledky. Pro mě to je projev méně soustředěného a méně vědomého žití, jak by možná řekl zenový mnich nebo samuraj. LoL

    OdpovědětVymazat
  7. No me to teda vlasne pada spis ze stolu, protoze je preplneny odpadky a zahnivajicim nadobim.

    Ale mas pravdu. Mozna. Mozna je mozne byt zaroven obchodnikem na burze, zaroven komunikovat s nenarozenym ditetem v brisku kolegyne vedle, zaroven 64x zvykat vzdy 4 slunecnicova seminka a kazde 10te sousto vyplivnout a zaroven u toho sedet zprima a nehrbit se... a potom zvesela vykrocit a doma se presne 90 minut starat o vylepsovani sve zenove zahradky.

    No bohuzel toho mistrovstvi jsem nedosahl a obvykle jsem schopen se soustredit jen na jednu vec. Potom upadam do komatu a tesim se, ze jednou se treba zas budu soustredit na jidlo a kaslat na praci nebo na blog.

    Chapu dobre, ze navrhujes zivot bez vasne? Nemluvim ted o pozitcich, mluvim o tom, ze vasen je stav, kterej cloveka zene dopredu. Samozrejme si nejsem jistej nicim, ale zatim to tak OPRAVDU nedelam.

    OdpovědětVymazat
  8. Trošku jsem si dělal srandu, rýpal. Byla to jedna z mnoha úvah co mě napadla, tak jsem ji sepsal.
    Ale tvoje otázka je zajímava z hlediska toho jak jsi na ni přišel. Bez vášně? Vyplívá to nějak z toho co jsem psal?
    Každopádně, já jsem pro maximální vášeň, odbourat strach, předsudky a žít mnohem víc naplno než si dovedem představit. Jsem pro Osho styl (ale asi jsi ho nečetl, takže něco jako Durden styl). Jeden ale podstatný rozdíl z toho zenu je potřeba, aby to člověk vůbec dokázal. Vědomí, nesení si následků za svoje činy, nebýt překvapen, že mi něco nevyjde, že se něco posere, užívat si i tohle.

    OdpovědětVymazat
  9. Ja na tu nulovou vasen jdu pres energii.

    Makrobiotika me prijde jako snaha o naprosto minimalni energetickou vymenu. Vasen beru naopak jako plytvani energii. Jeji erupce a taky velke a zbytecne ztraty. Oprav me pripadne.

    Osha jsem cetl a ne jen jednu knizku. Doted si pamatuju jednu nekonzistenci. Anebo dosahl poznani, ktereho ja jeste ne. Psal o muzi a zene. Psal hezky a psal i to, jak to nefunguje, protoze si vzajemne nejsou oddani.

    Zaroven ale psal takove, prislo mi naivni veci o anarchisticke lasce. Takove dost podobne tomu, co rikaji nasi nezavisli postadolescentni chlapci a holky. Proste liberalizmus. A i kvuli tomu je myslim tak popularni na zapade. Problem je, ze takhle to proste podle me nefunguje. Neni to tak easy, jak to pan Osho nadesignoval. Mozna se mylim.

    To je jen odbocka k Oshovi, uz davno sem to chtel nekam napsat.

    Jinak ja si myslim, ze zivot by mel byt slozen jak z odrikani, tak z vasne. Vlastne by mezi tim nemely byt prostoje, resp. o to se hodlam snazit.

    OdpovědětVymazat
  10. Takhle vnímám makrobiotiku momentálně já:

    Všechny jevy ve vesmíru se snaží neustále obnovovat a navracet do harmonického, vyváženého stavu. Když je někde moc jedné polarity, nastoupí druhá, která ji dorovná. Tohle makrobiotika pokládá za jeden ze zákonů vesmíru. Toto vyvážení je ale vždy relativní, záleží vůči čemu ho vztahuješ. Proto taky nedojde nikdy k zastavení neustáleho pohybu energie/vyvažování ve vesmíru jako celku, neustále spolu energie interagují a díky tomu se neustále všechno mění. Makrobiotika (měla být chápána ve větším měřítku jako taoismus) pro zjednodušení rozdělila dvě základní energie a pojmenovala je jin/jang. Pro člověka je důležitá jeho osobní energie, jeho tělesné+mimotělesné(astrální tělo/duše) soustavy. Neustále musíme udržovat harmonii našeho těla s okolím/celkem. Pokud bysme byli příliš v jednom extrému, příroda by nás zákonitě přinutila vykompenzovat jej druhým extrémem. Tyto kompenzace, tato harmonie se děje prostřednictvím mnoha způsobů. Taoismus dokázal popsat zhruba 300 z nich. Ale asi nejdůležitější harmonizace pro člověka se děje prostřednictvím jídla. Tím, že se tedy harmonizujeme s okolím, tak se dějí věci jako např: zima je více jinová než léto, tudíž v zimě přijímáme více jangových potravin. Sportování na nás má jangový efekt, takže se dorovnáváme příjmem více jinové potravy. Cokoli v životě děláme, tak má dopad na naši stravu (mimojiné). Pokud se udržujeme blízko vyrovnaného pásma (blízko, protože ideální harmonie neexistuje, vždy oscilujem někde kolem a neustále dorovnáváme tyto oscilace, kdyby totiž nastal vyrovnaný stav, tak vše zanikne), tak tato skoro harmonie přináší tělesné/duševní zdraví. Nebo by se také dalo říct, že harmonie sama o sobě je zdraví. Makrobiotika pracuje s tím, že se snaží udržovat tuto harmonii pomocí propagace potravin, které se zbytečně nevychylují příliš daleko od harmonického středu. Poněvadž v moment, kdy jíme potravinu, která je třeba na hranici jinového energetického spektra, tak nás to dovede do extrémně jinového stavu a tento stav budeme muset dorovnat jangovou stravou, či jiným jangovým způsobem (být hodně fyzicky aktivní apod.). Nemoci nastupují tehdy, když již nejsme schopni se vlastními silami udržovat v harmonii, nacházíme se v jednom z extrémů, do kterého jsme se dostali například jezením těchto extrémních potravin, a nemoc je přirozená reakce, dorovnání tohoto extrému.

    OdpovědětVymazat
  11. Ohledně vášně. Z této makrobiotické (taoistické) teorie vyplývá tato věc. Když se stravujeme více extrémními potravinami, tak jsme vé více extrémních energetických stavech, které nás přitahují k více extrémním situacím, prožitkům, myšlenkám, emocím. Ono se to může zdát, že se tedy na makrobiotice o spoustu zážitků ochuzujem. Ale toto zdání je vždy relativní, záleží právě odkud se pozorovatel dívá. A nejdůležitější je určitě pohled každého z nás na nás samotné, na to, co chceme sami prožívat. A tady se děje jedna věc. Vždy budeme mít tužby/sny/cíle podle stavu, ve kterém se zrovna nacházíme. Ono to ani nemůže být jinak. Když jsem v extrémním jinovém stavu, tak budu mít jangové tužby a hlavně budu mít velice těžko nadhled nad tím, jaký je život pro někoho, kdo je v jiném stavu než jsem já, obvzlášť, když je někdo v uplně opačném stavu. Člověk, který se stravuje makrobioticky (tedy se pohybuje ve středovém pásmu energií) vníma svůj stav jako naprosto v pořádku/spokojený a nevznikají tam tužby na prožitky/emoce/zážitky extrémnější povahy, ať už jin nebo jang. Tohle spousta lidí nechápe, že makrobiotika jim změní uplně pohled na svět. Tato změna se děje nenásilně, zevnitř. Změní se totiž ten, kdo tento svět prožívá. Nevím teda jestli jsem to dobře vysvětlil. Prostě někdo, kdo nejí makrobioticky, může mít dojem, že makrobiotik má hrozně omezený život, zábavu. Ale ten samý člověk, kdyby zkusil jíst makrobiotiku, tak se najednou stane, že začne tvrdit, že mu to vlastně vůbec nevadí, že se zabaví jinak, než si dříve myslel a je naprosto spokojený, protože se mu najednou změnila osobní vibrace, která již netouží po extrémních prožitcích. A to není o tom, že by to mohl změnit vůli, myšlenkou. Jeho vůle, myšlenky totiž podléhají energetickémustavu, ve kterém se dotyčný nalézá.

    Takže otázka jestli si makrobiotik užije tolik vášně jako nemakrobiotik je dost relativní. Z jeho pohledu ano a navíc má pro sebe bonus ve formě lepšího zdraví.
    Člověk nemakrobiotik, si užívá extrémnější zábavu, protože ani nemůže jinak, musí neustále dorovnávat extrémní stav těla touto extrémní zábavou a potravou, ale platí za to relativně horším zdravím.

    Ohledně podstaty makrobiotiky by se dalo použít také například tohle přirovnání: můžeš se houpat na houpačce ve velké amplitudě, lítat z extrému do extrému (jedna krajní pozice za druhou), ale v těchto extrémech ti hrozí vypadnutí z houpačky. A nebo se můžeš houpat jen tak mírně a sedět si na houpačce po mnoho let.

    OdpovědětVymazat
  12. Vyborne, tak to si rozumime. Nejak intuitivne to beru stejne, i kdyz nepouzivat tak vznesene pojmy. A dekuju moc za tu definici, myslim, ze ji uvitaji i ostatni.

    Jediny spor je zde o slovo vasen. Pro me je definice vasne prave to vychyleni se na te houpacce. Pro me jsou dva poly. Ten stredovy klid vs. vasen (nerozlisuju zda jin nebo jang). A nerikam taky, zda je vasen nebo ne-vasen dobra. Myslim, ze pro cloveka se muze hodit oboje.

    Pokud chci podavat extremni vykon, tak jak pises, potrebuju se odchylit od te harmonie. Ano tenhle stav neni to byti a uzivani si, ktere mam taky moc rad, ale mam pocit, ze je ho potreba, pokud svymi ciny vyvazujes svet kolem, ktery se nachazi ve stavu nejakeho extremu.

    Mozna budes oponovat tim, ze mame svet jen v nasi hlave (ja si to dost dlouho myslel). Ted uz si myslim, ze existuje i vnejsi svet, i kdyz je to cele nejak zmotane a sila nasich myslenek je podcenovana.

    Proste ve valce meditovat nejde, to pocka na cas miru. Jeste jednou diky za tu vycerpavajici odpoved.

    OdpovědětVymazat
  13. Hey

    Found your blog via gringoes.com.
    You posted a question there which I was curious to see if you got an answer to...and if it worked for you.
    I was looking for your email but didn't find anything. Maybe you can send drop me a line?

    regards
    kristjan

    OdpovědětVymazat
  14. Now that is funny. I will go to your blog rather. Many things changed from the time when I was at gringoes. Thx.

    OdpovědětVymazat
  15. Jak by rekl Veeresh, Osho, can you see me? :-))) Tak Osho, can you see them? :-))) Tady se clovek tedy docka prekvapeni v diskusi, jen co je pravda.

    A tak jeden citat...vzhledem k tomu, ze Robert (majitel Pragmy) mi nekolikrat osahaval kozy, nacez mi daroval knihu Sila zeny ( :-))) ), muzu ho tady napsat bez vetsich obav z narceni z nelegalniho sireni licencovaneho slova.. :-)))

    "Jsem proti nevedomosti na jakekoliv urovni. Jsem pripraven prijmout pravdu vzdy, za jakoukoliv cenu, s jakymkoliv rizikem."

    To je pro me to, co me vzdycky k Oshovi (krome nekterych vynikajicne sestavenych technik a setkani se zajimavymi lidmi) tahlo. To jen na okraj, kdyz jste tu "Bhagawana" zminili. :-)Samozrejme si protireci leckde, ale myslim, ze je to soucast hry. Uci citit a myslet.

    Jinak Tibore, neco jsem nasla pred par dny, co by ti mohlo mozna ulevit od bolesti. Mne to pomohlo. Trikrat jsem sjela a fakt rozdil. Tak posilam link. Mam pocit, ze te potesi. Nacisto...:-)Vkopirovat mi to nejde, tak opisu:

    http://www.youtube.com/watch?v=PWiyJydEOQA

    OdpovědětVymazat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.