středa 2. února 2011

Spolecenska zmena a zmena na blogu

Dovolte mi na uvod zamysleni nad timhle blogem. Za ty dva roky se z blogu stalo neco vic, nez jakysi zapisnik z cest. Zacal mi dost definovat zivot. Nejen tim stylem, ze nez abych skutecne nekde prozil nejaky zazitek, tak radsi vytahnu fotak a fotim, "aby z toho neco bylo", a je z toho prd. To je jinymi slovy popsany Heisenberguv princip, preneseny na makroobjekty. Holt se s nim nic neda delat. Interpretace zazitku meni samotny zazitek.

Horsim spodobnenim teto pozitivni zpetne vazby je vliv blogu na bloggera. Mam pocit, ze tenhle blog me zachycuje v dost staticke a krecovite pozici. T. se mi za to opravnene posmiva. Neon tu kdysi napsal tu repliku z Zivota Briana. Nemam rad spolecnost prave z tohohle duvodu. Vcelku nahodne s prispenim motyliho efektu do spolecnosti proste zaplujete a jste budto ten nesika, ten chytrej, ta cerna ovce nebo ta devka. Ve skutecnosti jsme vsichni stejni, velmi variabilni a prave tahle redefinice skrz spolecnost nam zabranuje pochopit kdo jsme. Protoze neni zadne jadro. Jsme i tim, cim se stavame v te spolecnosti. Posledni vety vyjadruji rozpor, ale jinak to napsat neumim. Nemaji pravdu ani ti, co rikaji, ze clovek je determinovan okolim a nemaji pravdu ani ti, kdoz rikaji, ze clovek ma svuj vlastni nemenny zaklad. Cele tohle deleni je vlastne velmi neuzitecna schizoidni predstava a je dobre s nim prestat.

A proto uvazuju, ze tenhle blog prestanu psat. Bud uplne, anebo jen ty filozoficke kecy. Pravda je ta, ze ty filozoficke kecy me zajimaji cim dal vic, takze v jejich psani budu patrne pokracovat, ale s vetsi intenzitou, s jeste mensi autocenzurou a predevsim: jinde a pod uplne novym nickem, ktery protentokrat nebude akronymem zadneho meho predchoziho nicku. Nebudu svoji novou identitu nijak prolinkovavat, zkratka jako vzdy, podobne jako v Brazilii, pekne od nuly. Timto jsem chtel jen osvetlit, to, co se pravdepodobne stane; ale co se stane nakonec je fakt zahada.

Jinak ted lezim pred zapadem slunce a koukam do zahradky a dosla mi vec jasna jako facka, co uz tady blogem asi proletela. Spolecnost se zmeni jedine tehdy, kdy se lide nauci opoustet. Opoustet ty, co nesnasi i miluji, ale neco nefunguje. Opoustet sve identity. Opoustet vse, pokud citi, ze je treba to opustit. Ne opustit to, na cem je treba vytrvat, aby se nemuselo opustit neco, co je opustenihodne. Proto mozna neni emigrace pro kazdeho, napriklad pro toho, kdo citi v Cesku resty. Proto mozna neni spravny napad prestat psat tenhle blog. Jeste to nevim.

Spolecenska zmena nebo snad mene klisoidne fazova zmena spolecnosti nenastane, dokud se nezvysi kriticke mnozstvi opusteni toho, co ma byt opusteno. Zatim jsme jen ve fazi cim dal vetsiho opaku - sysleni nesmyslu. EU se radeji o neco pozdeji uplne znici, nez aby opustila evidentne spatnou cestu a analogie muzeme videt napric spolecnosti. Nevidel bych to tak skepticky, ze k tomu nemuze dojit. Zaprve kazda bublina jednou praskne. Zadruhe lidska hlava je rozhodne schopna vetsi flexibility nez ta prumerna z pocatku 21. stoleti. Dobrodruzi ze staroveku i stredoveku jsou toho dukazem. Tehdy byli ti lide vzory, dnes jsou za podiviny a to v lepsim pripade (prosim, tady si nestezuju a neprosim se o svych par sekund slavy - proste upozornuju, ze vzhlizet k kretenum s napomadovanou hlavou cloveku prinese jen kretenismus s napomadovanou hlavou; a cosi mi rika, ze proto tenhle vesmir stvoren nebyl).

V okamziku, kde se lidi skutecne nauci hlasovat nohama, dostanou moc. Dokud se bude stale davat nadeje do revoluci, jako je ta v Egypte, ktera uz prave v tehle chvili je jiste kurvena nejakym mistnim Havlem, budou lidi s tou falesnou nadeji stale ve stejne dire. V okamziku, kdy clovek zacne pragmaticky delat svoji praci v nejsirsim moznem meritku (tj. treba vychovavat deti) a pragmaticky zacne volit nejvhodnejsi prostredi pro tu svoji praci (analogie s Roarkem a jeho filozofii funkcni architektury se nabizi), nastane ta fazova zmena. Dokud se clovek bude zabyvat nesmysly, ktere nevedou k tomu, co potrebuje, bude to co potrebuje marne hledat ve vnejsim svete a v schizoidnich pranich od toho sveta splnenych. Postmoderni clovek tady namitne: ale co jsou ty veci co skutecne potrebuju? Je potreba se zastavit a zklidnit uprostred te vravy. Kazdej hurikan ma pry svoje oko (nemuzu potvrdit, Brazilii se hurikany vyhybaji). Kdyz jsem byl malej, tak sem si rikal, ze bych v tom oku chtel byt a pohybovat se paralelne s nim a treba u toho jist kedluben. Urcite nejaka snove-symbolicka paralela mozku, kterou s nami ten uzasnej organ komunikuje a primo na nas rve, co mame delat.

Ted mi jen doslo, ze s tim koncem blogu jsem jak Stwora na Zvedavci. Nemusite sem psat kolik lidi sem chodi a jak moc se to cte a jaka by byla skoda a bla bla. Od toho mam Google analytics. Navic jak rikam, vsichni lidi jsou stejni a ja hodlam psat dal. Proste jen pro jine-stejne lidi. Nejsme vubec tak duleziti, jak se nam v nasi existenci zda. Tou posledni vetou nechci nikoho ponizovat - melo by to byt velmi prijemne oddychnuti.

12 komentářů:

  1. Chtěl jsem ti přivézt 40 kg celozrnný chlebový mouky, nebo kokosovýhosajrajtu na mytí, možná i dvě židle z ikey, ale že seš takovej, vezmu si místo toho 5 ks elektronářadí, který si nechám zabavit na letišti. A to máš za to.

    Blog si nejspíš nezačal psát kvůli sobě, ale protože jsi chtěl ukázat nějaký možnosti lidem, kteří je sami nevidí a za sebe můžu říct, že to nějak zafungovalo. A neostříhaný nehty myčky nádobí a ostříhaný chápaní Junga je rozhodně neopakovatelně přitažlivá kombinace informací.

    To je jenom jako poděkování na závěr, kdybys přestal s tímhle blogem a čtením mailů a mně se nechtělo už jako zaběhanýmu brazilovi obědvat postupně ve všech piceriích státu RJ.

    OdpovědětVymazat
  2. rád bych ti sem napsal taky něco patetického, ale právě jsem moc pojed'.. udělám pokus.. třeba tohle: "nuže buď zdráv, pozemšťane!"

    OdpovědětVymazat
  3. S "opouštěním" mám taky dobré zkušenosti, přesně jak píšeš, člověk někdy ví, že je potřeba něco (někoho) opustit nebo se na něco úplně vykašlat. Zatím se mi snad nestalo, že bych takového kroku litoval.

    Pochopil bych, kdybys (na čas?) úplně přestal psát, ale zakládat nový blog s "čistým štítem" podle mě nijak nepomáhá k vyřešení toho "problému", kvůli kterému končíš (?) s tímhle blogem.

    Podle mě potřebuješ a chceš publikum, rád házíš svoje myšlenky do éteru e nacháváš si je vyvracet (což ti pomáhá jim věřit a žít podle nich). Takže dříve nebo později se kolem tebe opět vytvoří podobná "komunita" (ale jo, už se tomu snad dá i tak říkat), jako tady a... co potom bude jinak? Pokud by šlo jen o házení myšlenek "na papír", můžeš psát do wordu nebo si to ukládat do momologu.
    Když chceš psát jinak, prostě piš. Svázané ruce budeš mít do jisté míry vždycky a pokud si tu na něco hraješ a myslíš, že na novém blogu si na to hrát nebudeš, pak je ta zkrátka takového rázu, že to změna blogu nevyřeší. Řekl bych.
    (nemluvě o tom, že stejně jako já i spousta ostatních lidí bude škemrat o prozrazení adresy nového blogu - a jediný způsob, jak "začít znovu a jinak" je tu adresu nikomu nedávat - tím pádem ovšem přijdeš o publikum)

    OdpovědětVymazat
  4. Brian: Look, you've got it all wrong! You don't NEED to follow ME, You don't NEED to follow ANYBODY! You've got to think for your selves! You're ALL individuals!
    The Crowd: Yes! We're all individuals!
    Brian: You're all different!
    The Crowd: Yes, we ARE all different!
    Man in crowd: I'm not...
    The Crowd: Sch!

    OdpovědětVymazat
  5. Neone, ani nevim, proc se tlemim na cely kolo. Pri vsi ucte, lidskost by mela byt prekonavani slepych ulicek. Ted o tom neco pisu, ale pro zmenu na papir. Snazim se psat krasopisne hezky a jak se myslenky rozjedou, tak po par slovech krasopis ujede, takze se clovek musi soustredit znovu. Odpocivam u toho a bavi me to.

    Mordemy - neni ucel se dostat nekam jinam, s timhle blogem jsem spokojenej, ale nerad bych aby se dostal nekam jinam, do neceho strnulyho. Co ja potrebuju nevim, podle me jen kus zvance a zidli, ale mozna to na sebe hraju.

    Dlouho jsem tak fungoval a pro me to byly nejstastnejsi chvile v zivote, coz ale tak moc neznamena. I tenhle blog se zacal psat cca o rok driv, nez se zde objevil. Tehdy jsem si nasel holku a donutil se otevrit svetu. Lidskym slabostem a potrebam popravde rozumim opet skrz ni, protoze je to jak v tom Kingove romanu To, jak clovek neco zvladne, ten boj s Klaunem, tak na to vsechno proste pomalu zapomene. I ta dalsi teze, ze nektere vitezstvi je jen falesne, je pravdive.

    Neni treba skemrat o ten novy blog, na kterem uz pisu vsechno jinak a zajimaveji a nikdo o nem nevi a ten blog mozna jeste ani neexistuje :))) Jsem presvedcen, ze synchronicity funguji. Brianu a La Tiboru jsou na svete i na internetu mraky a nakonec vsichni vsechno vime.

    Alexi: diky, ale naradi uz mi dovezli prave ted. O kontakt se schopnymi Cechy a cizinci v Brazilii mam zajem enormni.

    Nemyslim, ze je cesty zpet do uzavrenosti; jen bych proste rad vic vyuzival to, ceho se vsichni po nastupu internetu desili/tesili se na... a tim jsou multiidentity a ztrata ega.

    Jak paradoxnim ponizenim tyhle ideje a nadeje puvodniho internetu je facebook, kde se vsichni zhmotnuji ve svy prazdnote vic nez v realnem zivote, ale to jsem zas zpet u oblibenyho tematu.

    Nemam to v hlave presne jak to bude dal, ale neco vymyslim a bude to stat za to. Rad bych pro realitu delal, co bude v mejch silach. Hodne moc se ucim, hodne moc to boli.

    OdpovědětVymazat
  6. Mouku si k nam vozi kazdej svoji, obvykle par kilo. Pokud privezes 40KG, tak sem jedes bud na rok, nebo mas BMI > 50, nebo sem povezes strasne moc lidi a to me trochu desi :)

    OdpovědětVymazat
  7. Budeme se muset smířit s tím, že deziluze, dekonstrukce a analýza nemají vykupitelskou sílu. Lidé budou stále toužit po iluzi a stále budou chtít se z této iluze léčit iluzí nejvyšší, realismem metafyzického zlaťáku. Z této dokonalé tautologie není úniku, dějiny opravdu v jistém smyslu skončily.

    http://blisty.cz/art/57093.html

    neco trochu k tematu

    OdpovědětVymazat
  8. Když už jsi napsal o novém blogu, tak ti, co budou chtít, tě stejně vystopují. Zrovna jsem nechal vyhledat dvě slova a když jsem se podíval na první výsledek, kde by mohlo být něco k tomu tématu, tak pod článkem je první komentující Mordemy :)

    OdpovědětVymazat
  9. Doufam, ze mam dostatecne sirokej zaber. Lhat umim, kdyz mam pocit, ze jde o dobro veci. Mlzim hodne a i detaily jako tracking number GA menim.

    Myslim, ze jednou neco vystopovatelny bude, ale jedina moznost je bud se mi nabourat do uctu nebo tak za 20 let nejaky scan syntaxe vet.

    Jinak nevim. Kdybych psal, jakej cejtim zavazek vuci vsem lidem, co to ctou, tak bych byl patetickej. Bohuzel pro svet je to pravda. Mozek tak proste funguje a nedokazu teda rozlist, jestli mi jde o moje pohodli nebo fakt chci davat informace. Takovej miniMubarak jsem. Ten velkej prohlasil, ze nemuze odejit kvuli svy zemi a ja mu verim, ze si to mysli. Pasti mozku, kdy je clovek konzervativni, i kdyz vsechno v nem rve, at vypadne, jsou hluboky. Ta cesta je prekonat existuje, ale ted nejak nevim...

    O novym blogu, pokud je/bude, nebude vedet VUBEC nikdo. V idealnim pripade ani ja.

    OdpovědětVymazat
  10. Dá se na tom konci/nekonci třeba najít i něco pozitivního. Mně to ušetří denně dost času, který jsem strávil refrešováním jestli je něco nového...

    OdpovědětVymazat
  11. Btw když už se rodí/nerodí nové blogy. Chtěl bych taky jeden faktografický o Brazilii, budu ho hledat.

    OdpovědětVymazat
  12. Ctu. Ale nechci ted nic psat. Mozna pozdeji.

    OdpovědětVymazat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.