pátek 5. února 2010

São Paulo

Tak se veci vyvinuly, ze jsem musel urgentne do Sao Paulo. Mesto vetsi nez Cesko, neco, co jsem si chtel nechat na pozdeji. Poslechl jsem vsechny stopare galaxie, k rucniku pridal dalsi material /sbalil si deku/ a v 10 vecer vyrazil na nocni bus do Ria.

Nejdriv jsem sel na pizzu. Nerozhodny pan pizzar chce kupovat pozemek hned naproti memu, coz by bylo fajn - ale pozemky sly nahoru. Mimochodem dum, ktery je jiz oficialne muj se objevil v reportazi v belgicke tv a ted do nej chteji vsichni skopcaci na dovolenou. Staci ho pronajmout na par mesicu v roce, v case kdy hodlam byt stejne jinde a zaplati mi to rocni naklady na zivobyti. Coz je fakt vyzva, protoze se mi uz proste pracovat nechce. Ale musim jeste vydrzet - je to proste dobra ukazka, jak penize delaji penize a v Brazilii to plati 10x tolik.

Pizza se protahla, takze jsem sel na bus do blizkeho mesta, ktery me mel dovezt na nocni bus do Ria. V Sao Paulu jsem mel schuzku druhy den v poledne. Bus to nejak zapichl /ridic v nem zaspal - rusit jsem ho nechtel/, takze mi odjel navazujici spoj /potkali jsme ho na krizovatce/. No vyndal jsem deku a lehnul si do kokosoveho hajku. Za chvili me zacala rusit sova, tak jsem se zvedl a zbytek noci cekal v baru s caipirinhou /zapomnel jsem, ze beru antibiotika/.

Rano jsem dorazil do Ria a od te doby to zacalo byt jaksi klipovite. Bezim ke kase, bus jede za 3 minuty. Rozespaly okraden o 5 realu. V autobuse chybi voda. Balim se do deky - autobus mrazi na 20 stupnu. Zacpa pred SP /dalnice se rozsiruje z cca 12 pruhu na 20 a stacit to nebude/. Kamiony a kamiony. Pred ocima se promenuji vesnicka hriste fotbalu na kilometry parkovacich ploch.

Sao Paulo: nevim kde jsem. Nevim nic. Asijsky vliv. Evropsky  vliv. Zmixovane rasy /co ty na to Ivo?/. Vzduch vyrazne jiny nez v Riu - chladnejsi a spinavejsi. Jednani za 45 minut, nemam vytistene ani papiry. Spanelsky vyhlizejici chlapik - prvni kontakt: "Mluvis tak spatne portugalsky, ze tady umres". Bezva. Neni vychodisko - policejni stanice a usmev na 40 letou policistku jak z policejni akademie konci skoro jak v policejni akademii. Prcham na bus, ktery mi ujede. Timeschedule je v haji, v te doprave se nevyzna nikdo a neni to mozne. Cisla autobusu maji 6 cifer. Kamkoliv se priblizujete iteraci. Nejaka holcicka se se mnou da do reci. Sao Paulo nezna jako kazdej. Zve me do jakesi galerie, kde bydli. Tady ma web, ten Saman se mi libi.

O 3 hodiny pozdeji jsem na miste urceni.Urednici se me desi. 3/4 roku jsem si nestrihal vlasy a zhubnul. Vypadam jak gringo - drogovy dealer na uteku, chybi mi uz jen slunecni bryle znacky Moucha a Strach a hnus v Sao Paulo je tady. Papiry jsou hotove za 5 minut, jsem vyzvan k registraci. Jsem uz hodne unaven, takze urednikovi reknu, ze on pracuje pro mafii a registrovat  pro Evropu se budu "po revoluci". Takhle se vytvari realita. Urednik couva ze dveri bez pozdravu. Jsem volny. Jsem v Brazilii.

Na ulici se davam do reci s dedou, co prodava bagetky a acai dzusy a motokuryrem. Rozumime si. Zastavi Lexus a chlapik jak hora v padnoucim kvadru z nej vykoupi vsechny acai dzusy. Kdyz odjede, tak se dozvim, ze je to "ten bohaty". Tedy nepresne: je to pouze ochranka bohateho. Ochranka superbohateho. Tech, co je jich zde plne nebe v vrtulnicich a private jetech, co proletavaji 100 metru nad rusnou ulici. Baraky kolem nepujdou pod 100M, kazdej ma 10 metrovou zed a vlastni botanickou zahradu.

Zacina prset. Padaji vedra vody. Teplota z 33 na 20. Uz nema smysl se schovavat pod stromem, vykrocim do bazenu a azyl dostanu az ve vyrobne dlazdicek, kde se svleknu a ... zabalim do deky. Dosusuju se u caje v obchodaku. Jeste vysvitne vecerni slunce a ulickama plnyma malych hospudek a kramku hledam nocleh. Tam, kam jsem miril, maji plno, ale ochotne me vytisknou adresu jinam. Typo error zpusobi, ze jdu o hodinu dele /zamena cisla 1519 za 519/. Hostel za par drobnych je super. Za cim se to vlastne clovek zene? Balim se do deky...

3 komentáře:

  1. Pěkně minimalistické věty a úžasná atmosféra :-)
    Tohle by si občas hodilo, pro rozptýlení a nabrání nové energie, když už dochází motivace. Ale stačilo by mi to ve víkendovém provedení - pak zase pokračovat ve svém tady :-)

    OdpovědětSmazat
  2. nemohl by sis tam pujčit auto s navigací?tohle je šílená pakárna,hlavně zdraví :-)jinak krásně popsáno to ano!

    OdpovědětSmazat
  3. to byla samozrejme prvni vec co me napadla, bohuzel
    1. nechal jsem ridicak doma
    2. nemam kreditku na svoje jmeno, resp uz mam brazilskou, ale porad je u belgicanu :(

    bez auta je to fail

    OdpovědětSmazat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.